1 047 Tauplitz.jpg
Hromada písmenek a obrázků, jejichž účelem je nikoli odradit, ale potěšit kamarády, rodinu, hledače i náhodné surfaře. A taky jako prevence proti Alzheimerovi...
MALLORCA

Ležet na písku a ráchat se v moři? Kdepak. Ostatně při teplotě vody pohybující se kolem patnácti stupňů by to ani nešlo. Takže to vypadá, že to jediné, co zbývá je turistika. Ale ono to tak opravdu jen vypadá, protože turistika byl ten hlavní důvod, proč jsme na Mallorku jeli na konci března. Na Mallorku téměř bez turistů, dopravních zácp, volně přístupných památek, předsezonních cen a proměnlivého počasí...

<em>Vila Abubila</em>. Naše základna pro výlety po ostrově leží v jižní části Mallorky nedaleko města <em>Santanyí</em>. Nově postavená vila s velkým bazénem a vkusně zařízeným stylovým interierem. Po zimě bylo cítit vlhko, které během následujících horkých letních měsíců stoprocentně zmizí. Tento typ ubytování v mallorském vnitrozemí není nijak levný a <em>fincu</em> si lze pronajmout od domácích obyvatel i od zahraničních usedlíků, kteří tady našli své druhé bydliště.
Vila Abubila. Naše základna pro výlety po ostrově leží v jižní části Mallorky nedaleko města Santanyí. Nově postavená vila s velkým bazénem a vkusně zařízeným stylovým interierem. Po zimě bylo cítit vlhko, které během následujících horkých letních měsíců stoprocentně zmizí. Tento typ ubytování v mallorském vnitrozemí není nijak levný a fincu si lze pronajmout od domácích obyvatel i od zahraničních usedlíků, kteří tady našli své druhé bydliště.
<p>Název <em>finca</em> označovalo starou zemědělskou usedlost, která byla přestavěna pro turistické účely. Dnes se tímto názvem skrývají i nově vybudované domy na mallorském venkově. Domy stojí uprostřed poměrně velkých pozemků a jsou vybaveny vším, co zhýčkaný západní turista potřebuje, včetně klidu a soukromí.</p>

Název finca označovalo starou zemědělskou usedlost, která byla přestavěna pro turistické účely. Dnes se tímto názvem skrývají i nově vybudované domy na mallorském venkově. Domy stojí uprostřed poměrně velkých pozemků a jsou vybaveny vším, co zhýčkaný západní turista potřebuje, včetně klidu a soukromí.

<em>Ermita de Sant Salvador. </em>Starý klášter&nbsp;na jihu Mallorky stojící na jednom z nejvyšších kopců (509m)&nbsp;oblasti. Jsme ve středomoří a to znamená, že základním stavebním prvkem tady odjakživa byl kámen,
Ermita de Sant Salvador. Starý klášter na jihu Mallorky stojící na jednom z nejvyšších kopců (509m) oblasti. Jsme ve středomoří a to znamená, že základním stavebním prvkem tady odjakživa byl kámen,
<p>Kopec Sant Salvador má vlastně vrcholy tři. Na jednom stojí samotný klášter, na druhém tato cca 20 metrů vysoká socha (pravděpodobně) svatého Salvadora...</p>

Kopec Sant Salvador má vlastně vrcholy tři. Na jednom stojí samotný klášter, na druhém tato cca 20 metrů vysoká socha (pravděpodobně) svatého Salvadora...

...a na třetím stojí kamenný kříž. Výhled do krajiny je zajímavý a když se zvedne ranní opar, ztaleskne se v dálce moře.
...a na třetím stojí kamenný kříž. Výhled do krajiny je zajímavý a když se zvedne ranní opar, ztaleskne se v dálce moře.
Kamenný lev z toho musí být na mrtvici, když na něho kdejakej magor leze a pózuje pro fotografa....
Kamenný lev z toho musí být na mrtvici, když na něho kdejakej magor leze a pózuje pro fotografa....
Jaro je na Mallorce rájem cyklistů V malých i velkých skupinách jsme jich potkali nespočet. Lákají je nádherné výhledy a silnice s kvalitním povrchem, na nichž v tuto dobe ještě nebývá tak rušno a horko jako v hlavní sezonu. Za celou dobu jsem tady prakticky nepotkal jedinné horské a tomu podobné kolo. Všichni jezdí na galuskách, po silnici v&nbsp;horách i rovinatém terénu&nbsp;a hlavně rychle... Tito nadšenci se trápili v nekonečných serpentinách vedoucích na <em>Sant Salvador</em>.
Jaro je na Mallorce rájem cyklistů V malých i velkých skupinách jsme jich potkali nespočet. Lákají je nádherné výhledy a silnice s kvalitním povrchem, na nichž v tuto dobe ještě nebývá tak rušno a horko jako v hlavní sezonu. Za celou dobu jsem tady prakticky nepotkal jedinné horské a tomu podobné kolo. Všichni jezdí na galuskách, po silnici v horách i rovinatém terénu a hlavně rychle... Tito nadšenci se trápili v nekonečných serpentinách vedoucích na Sant Salvador.
Na východ od <em>Sant Salvadoru</em> leží starý rybářský přístav <em>Portocolom</em>. Dodnes zůstal romantickým místem, kde pouze v jedné části vesnice je patrný turistický ruch.
Na východ od Sant Salvadoru leží starý rybářský přístav Portocolom. Dodnes zůstal romantickým místem, kde pouze v jedné části vesnice je patrný turistický ruch.
<em>Portocolom</em> nemá žádné větší pláže a pobřeží ostrova je skalnaté. Kolmé skalní stěny ostře kontrastují s azurovou hladinou Středozemního moře a nabízejí jeden úchvatný výhled za druhým.
Portocolom nemá žádné větší pláže a pobřeží ostrova je skalnaté. Kolmé skalní stěny ostře kontrastují s azurovou hladinou Středozemního moře a nabízejí jeden úchvatný výhled za druhým.
Někdy před patnácti miliony let zatlačila africká kontinentální deska na desku středoevropskou a vynořilo se pět velkých a asi 190 menších ostrůvků, které známe jako Baleáry. Mallorka s rozlohou 3640 km2 největším z nich.
Někdy před patnácti miliony let zatlačila africká kontinentální deska na desku středoevropskou a vynořilo se pět velkých a asi 190 menších ostrůvků, které známe jako Baleáry. Mallorka s rozlohou 3640 km2 největším z nich.
Jméno dali Mallorce Římané. Z Baleárských ostrovů je největší, proto major - Mallorca.. Vedle leží menší ostrov - menor - Menorca. Mallorce se také říká&nbsp;ostrov stromů. Sice není tak zelený jako třeba Madeira, ale kytičkám se tady prostě daří. Více než třetina plochy ostrova je přírodní rezervací.
Jméno dali Mallorce Římané. Z Baleárských ostrovů je největší, proto major - Mallorca.. Vedle leží menší ostrov - menor - Menorca. Mallorce se také říká ostrov stromů. Sice není tak zelený jako třeba Madeira, ale kytičkám se tady prostě daří. Více než třetina plochy ostrova je přírodní rezervací.
V osmdesátých letech zesílily tlaky místních obyvatel na přeorientování ekonomiky založené na rozšiřování cestovního ruchu na politiku ohleduplnou k životnímu prostředí. Celé zátoky, části pobřeží a malé ostrůvky vláda vykoupila od stavebních investorů, aby je uchránila masivní turistické zástavbě a ponechala v původním stavu. Jedinné, co lze dnes stavět bez složitých povolení jsou třeba tyto kamenné mohyly. A možná ani ty ne...
V osmdesátých letech zesílily tlaky místních obyvatel na přeorientování ekonomiky založené na rozšiřování cestovního ruchu na politiku ohleduplnou k životnímu prostředí. Celé zátoky, části pobřeží a malé ostrůvky vláda vykoupila od stavebních investorů, aby je uchránila masivní turistické zástavbě a ponechala v původním stavu. Jedinné, co lze dnes stavět bez složitých povolení jsou třeba tyto kamenné mohyly. A možná ani ty ne...
Na ostrově roste asi 1500 druhů rostlin. Brzy na jaře, vlastně ještě v zimě (leden-únor) ostrov zapalví miliony kvetoucích mandloní, které jsou spolu s olivovníky hlavními stromy ostrova. Březen je měsíc žlutých a bílých kopretin, které jako koberce rozkvetou na širokých loukách i ve skalních trhlinách.
Na ostrově roste asi 1500 druhů rostlin. Brzy na jaře, vlastně ještě v zimě (leden-únor) ostrov zapalví miliony kvetoucích mandloní, které jsou spolu s olivovníky hlavními stromy ostrova. Březen je měsíc žlutých a bílých kopretin, které jako koberce rozkvetou na širokých loukách i ve skalních trhlinách.
Okolo zátoky <em>Cala Marcal v Portocolom</em> vyrostla vilová čtvrť, kde se do svých letních sídel stěhují obyvatelé z vnitrozemí i turisté z kontinentální Evropy. Zástavba ve stylu tradičních malorských staveb z kamene, bílých zdí a pálených tašek je kombinována s moderní architekturou, která se ne každému musí líbit. Terasy a kaskádovité bazény s výhledem na moře jsou zde samozřejmostí, tím spíše, že se z vysokých útesů k hladině moře nedostanete.
Okolo zátoky Cala Marcal v Portocolom vyrostla vilová čtvrť, kde se do svých letních sídel stěhují obyvatelé z vnitrozemí i turisté z kontinentální Evropy. Zástavba ve stylu tradičních malorských staveb z kamene, bílých zdí a pálených tašek je kombinována s moderní architekturou, která se ne každému musí líbit. Terasy a kaskádovité bazény s výhledem na moře jsou zde samozřejmostí, tím spíše, že se z vysokých útesů k hladině moře nedostanete.
Projíždíme vilovou čtvrtí a občas zastavíme, couvneme nebo jen vyběhnu a bliknu něco zajímavého. Třeba neskutečně velké kaktusy v zahrádce za krásně kovanou mříží...
Projíždíme vilovou čtvrtí a občas zastavíme, couvneme nebo jen vyběhnu a bliknu něco zajímavého. Třeba neskutečně velké kaktusy v zahrádce za krásně kovanou mříží...
<em>Portocolom</em> ještě spí jarním spánkem.Zatímco v okolí <em>Palma de Mallorca</em> už některé hotely otvírají a lákají turisty, tady na sezonu zdá se ještě ani nečekají. Zaparkujeme, kde nás zrovna napadne a&nbsp; uděláme si další přestávku třeba pro procházku po malé písečné zátoce...
Portocolom ještě spí jarním spánkem.Zatímco v okolí Palma de Mallorca už některé hotely otvírají a lákají turisty, tady na sezonu zdá se ještě ani nečekají. Zaparkujeme, kde nás zrovna napadne a  uděláme si další přestávku třeba pro procházku po malé písečné zátoce...
I to je civilizace! Na pláži se toho nasbírá spousty. Předpokládám, že v sezonu je pobřeží čisté. I tady v Portocolom si to jistě uvědomují a za měsíc to bude vypadat jinak. Aspoň v to doufám...
I to je civilizace! Na pláži se toho nasbírá spousty. Předpokládám, že v sezonu je pobřeží čisté. I tady v Portocolom si to jistě uvědomují a za měsíc to bude vypadat jinak. Aspoň v to doufám...
<em>Portocolom</em> je typické svými zachovalými a obydlenými rybářskými domky a s pestrobarevnými přístřešky pro lodě.
Portocolom je typické svými zachovalými a obydlenými rybářskými domky a s pestrobarevnými přístřešky pro lodě.
<p>Pobřeží městečka je hodně členité a původně plánovaná krátká zastávka se protáhla. Nové cesty k moři a nové a nové výhledy na lodě pohupující se na hladině zátoky...</p>

Pobřeží městečka je hodně členité a původně plánovaná krátká zastávka se protáhla. Nové cesty k moři a nové a nové výhledy na lodě pohupující se na hladině zátoky...

...nebo kotvící u přístavního mola.
...nebo kotvící u přístavního mola.
Pro nás suchozemce budou obrázky z přístavu vždycky něčím netradičním, zajímavým a lákavým. Pro někoho až tak moc, že mu&nbsp;některá z loděk časem začne říkat PANE.&nbsp;
Pro nás suchozemce budou obrázky z přístavu vždycky něčím netradičním, zajímavým a lákavým. Pro někoho až tak moc, že mu některá z loděk časem začne říkat PANE. 
<p>Ten už by se do květináče asi nevešel...</p>

Ten už by se do květináče asi nevešel...

Co je hezčí? Palma nebo ten mrzák s boulema?
Co je hezčí? Palma nebo ten mrzák s boulema?
Asi 10km na jih zastavujeme v <em>Cala d´Or</em>. Do jednotlivých přístavů se lze dostat odbočením z pobřežní cesty kopírující moře ve vzdálenosti&nbsp;několik kilometrů. <em>Cala d´Or</em> je moderní letovisko s nízkou zástavbou a přístavem plných menších i větších jachet.
Asi 10km na jih zastavujeme v Cala d´Or. Do jednotlivých přístavů se lze dostat odbočením z pobřežní cesty kopírující moře ve vzdálenosti několik kilometrů. Cala d´Or je moderní letovisko s nízkou zástavbou a přístavem plných menších i větších jachet.
<p>Zátoku lemuje pobřežní promenáda s vysokými palmami, ze které můžete zapadnout do některé z restaurací na kafe nebo na <em>tapas, </em>což jsou teplé nebo studené španělské jednohubky se vším, co vás napadne. Většinou jimi jako předkrmem&nbsp;začíná jídlo, ale je možné si je dát jen tak, ze zvědavosti.</p>

Zátoku lemuje pobřežní promenáda s vysokými palmami, ze které můžete zapadnout do některé z restaurací na kafe nebo na tapas, což jsou teplé nebo studené španělské jednohubky se vším, co vás napadne. Většinou jimi jako předkrmem začíná jídlo, ale je možné si je dát jen tak, ze zvědavosti.

<p>Ryby a jiné mořské potvory jsou jednou z hlavních částí středomořské kuchyně. Moře je v okolí Mallorky už nějaký čas údajně vylovené a proto jsou čerstvé ryby drahé. Část z nich pochází z uzavřených chovů. V přístavu stačilo hodit do vody kousek chleba a během chvilky u mola rejdily pěkné více jak půlmetrové kousky. Jen je vytáhnout...</p>

Ryby a jiné mořské potvory jsou jednou z hlavních částí středomořské kuchyně. Moře je v okolí Mallorky už nějaký čas údajně vylovené a proto jsou čerstvé ryby drahé. Část z nich pochází z uzavřených chovů. V přístavu stačilo hodit do vody kousek chleba a během chvilky u mola rejdily pěkné více jak půlmetrové kousky. Jen je vytáhnout...

<em>Cala Mondragó</em> je překrásná dvojitá zátoka s neskutečně tyrkysovou vodou. Z parkoviště u první zátoky se můžete vydat vpravo po stezce, kde se na informačních tabulích dočtete o moři, flóře, ptácích, prostě o všem, co se na naučném chodníku dozvědět můžete. Nebo jen sednete do plážové restaurace na kafe, případně do teplého pobřežního písku a opalovat se.
Cala Mondragó je překrásná dvojitá zátoka s neskutečně tyrkysovou vodou. Z parkoviště u první zátoky se můžete vydat vpravo po stezce, kde se na informačních tabulích dočtete o moři, flóře, ptácích, prostě o všem, co se na naučném chodníku dozvědět můžete. Nebo jen sednete do plážové restaurace na kafe, případně do teplého pobřežního písku a opalovat se.
<p>Po chodníku na skalnatém pobřeží jsme obešli nádhernou zátoku téměř bez lidí jen se dvěmi jachtami houpajícími se na tyrkysové hladině.</p>

Po chodníku na skalnatém pobřeží jsme obešli nádhernou zátoku téměř bez lidí jen se dvěmi jachtami houpajícími se na tyrkysové hladině.

Druhá zátoka v Mondragó je ještě širší, ale touto dobou ještě neupravovaná, se spoustou naplavených mořských rostlin. za nimi pokračuje jemný světlý písek a i tady se dá vklidu posedět.
Druhá zátoka v Mondragó je ještě širší, ale touto dobou ještě neupravovaná, se spoustou naplavených mořských rostlin. za nimi pokračuje jemný světlý písek a i tady se dá vklidu posedět.
Zátoka je součástí chráněné oblasti <em>Parc Natural Mondragó.</em>
Zátoka je součástí chráněné oblasti Parc Natural Mondragó.
PT 083.jpg
Já bych do toho nevlezl. Na konci března má moře okolo 16 stupňů, ve vyhřátých zátokách možná o kousek více. I tak jsme na různých místech viděli nadšence, kteří neodolali...
Já bych do toho nevlezl. Na konci března má moře okolo 16 stupňů, ve vyhřátých zátokách možná o kousek více. I tak jsme na různých místech viděli nadšence, kteří neodolali...
<em>Santanyí. </em>Město s 11000 obyvateli údajně působí neturisticky a ospale. Každopádně procházka jeho centrem ve večerním slunci, které dokáže zbarvit stavby ze žlutého pískovce do nádherných odstínů stojí za to.
Santanyí. Město s 11000 obyvateli údajně působí neturisticky a ospale. Každopádně procházka jeho centrem ve večerním slunci, které dokáže zbarvit stavby ze žlutého pískovce do nádherných odstínů stojí za to.
Náměstí ožívá každou sobotu, kdy se zde konají trhy. Nakoupit je možné zeleninu, ovoce, ryby, maso a sýry od malorčanů nebo zaručeně pravé kožené věci, obuv a oděvy od ebenově černých černochů. O cenu se samozřejmě smlouvá a i&nbsp; my jsme nakoupili...
Náměstí ožívá každou sobotu, kdy se zde konají trhy. Nakoupit je možné zeleninu, ovoce, ryby, maso a sýry od malorčanů nebo zaručeně pravé kožené věci, obuv a oděvy od ebenově černých černochů. O cenu se samozřejmě smlouvá a i  my jsme nakoupili...
PT 092.jpg
PT 093.jpg
PT 099.jpg
Maják poblíž <em>Cala Pi. </em>Vedle něj je vidět zbytky&nbsp;věže. Tyto věže pocházejí z let 1300 př.n.l. do doby, kdy ostrovy obsadoli Římané. Nazývají se <em>talaia,</em>&nbsp; což označuje strážní nebo vyhlídkovou věž vysokou až 8 metrů. Sloužily hlavně k náboženským účelům a byly postaveny z tunových kamenů většinou v centru vesnic. Na Mallorce se dochovalo více jak 100 těchto megalitickýcj památek.
Maják poblíž Cala Pi. Vedle něj je vidět zbytky věže. Tyto věže pocházejí z let 1300 př.n.l. do doby, kdy ostrovy obsadoli Římané. Nazývají se talaia,  což označuje strážní nebo vyhlídkovou věž vysokou až 8 metrů. Sloužily hlavně k náboženským účelům a byly postaveny z tunových kamenů většinou v centru vesnic. Na Mallorce se dochovalo více jak 100 těchto megalitickýcj památek.
Pouhých 5 kilometrů od Santanyí leží <em>Cala Figuera</em>, malá rybářská vesnička, jejíž domečky jsou naskládány na skalách lemující zátoku hluboce zaříznutou do ostrova. <em>Cala Figuera </em>nemá žádnou písečnou pláž a jedonná možnost spočívá v cestě některou z výletních či soukromých lodí k nedalekým malým písečným plážím.
Pouhých 5 kilometrů od Santanyí leží Cala Figuera, malá rybářská vesnička, jejíž domečky jsou naskládány na skalách lemující zátoku hluboce zaříznutou do ostrova. Cala Figuera nemá žádnou písečnou pláž a jedonná možnost spočívá v cestě některou z výletních či soukromých lodí k nedalekým malým písečným plážím.
PT 109.jpg
<em>Cala Figuera </em>je označována jako nejromantičtější místo na celé Mallorce. Navštěvují ji především mladí lidé, my jsme tam byli prakticky sami...
Cala Figuera je označována jako nejromantičtější místo na celé Mallorce. Navštěvují ji především mladí lidé, my jsme tam byli prakticky sami...
...až na rybáře, který na tradiční mallorské loďce <em>llauts</em> popojížděl zátokou a snažil se přesvědčit nějakou rybu, aby mu skočila na háček, který vláčel za lodí. Možná tam rejdí ještě teď...
...až na rybáře, který na tradiční mallorské loďce llauts popojížděl zátokou a snažil se přesvědčit nějakou rybu, aby mu skočila na háček, který vláčel za lodí. Možná tam rejdí ještě teď...
PT 116.jpg
Stejný detail mě zaujal loni v Portugalsku. Tady mě to už nepřekvapilo. Jsme na jihu a všechno je&nbsp;trochu volnější. Mám pocit, že i euronormy tu platí trochu jinak. Nebo z nich možná místní nejsou tak "posraní" jako my blbí Češi:-((
Stejný detail mě zaujal loni v Portugalsku. Tady mě to už nepřekvapilo. Jsme na jihu a všechno je trochu volnější. Mám pocit, že i euronormy tu platí trochu jinak. Nebo z nich možná místní nejsou tak "posraní" jako my blbí Češi:-((
Naše další cesta mířila na sever ostrova. Přes městečko <em>Felanitx</em> nazývaném podle hustéhu německého osídlení "<em>hamburský kopec</em>" jsme přijeli do sedmitisícového městečka <em>Arta</em> s dominantou hradu na nejvyšším kopci.
Naše další cesta mířila na sever ostrova. Přes městečko Felanitx nazývaném podle hustéhu německého osídlení "hamburský kopec" jsme přijeli do sedmitisícového městečka Arta s dominantou hradu na nejvyšším kopci.
Kousek níž pod hradem stojí mohutný kostel "Proměnění páně" od jehož zdí se odrážejí hustě zelené koruny cipřišů a mandloní. O svátku svatého Antonína se to tady hemží čerty a podobnými bytostmi.
Kousek níž pod hradem stojí mohutný kostel "Proměnění páně" od jehož zdí se odrážejí hustě zelené koruny cipřišů a mandloní. O svátku svatého Antonína se to tady hemží čerty a podobnými bytostmi.
Z hradeb je pěkná vyhlídka do okolí i na město samotné. Ulice lemují výstavní šlechtické domy, na malých romantických náměstích můžete sednout do mnoha pitoreskních barů a hospůdek a u kávy pozorovat místní košíkáře při jejich práci.
Z hradeb je pěkná vyhlídka do okolí i na město samotné. Ulice lemují výstavní šlechtické domy, na malých romantických náměstích můžete sednout do mnoha pitoreskních barů a hospůdek a u kávy pozorovat místní košíkáře při jejich práci.
<p>Všechny stromy rostou nahoru, ale některé z nich si to pořádně komplikují.</p>

Všechny stromy rostou nahoru, ale některé z nich si to pořádně komplikují.

<p>Z&nbsp;města <em>Arta</em> jsme se vydali jinou cestou než jsme původně chtěli. Směrové tabule nás vedly k místo označenému jako <em>Betlem. </em>Už jen ten název vypadal sám o sobě zajímavě a to byl důvod v pokračování cesty.&nbsp;Úzká silnička&nbsp;kroutící se opuštěnou krajinou, která je součástí národního parku<em>&nbsp;Parc Natural de&nbsp;Llevant , </em>nás dovedla na malé parkoviště, odkud jsme pokračovali alejí vysokých cypřišů k nevelkému&nbsp;kostelíku.</p>

Z města Arta jsme se vydali jinou cestou než jsme původně chtěli. Směrové tabule nás vedly k místo označenému jako Betlem. Už jen ten název vypadal sám o sobě zajímavě a to byl důvod v pokračování cesty. Úzká silnička kroutící se opuštěnou krajinou, která je součástí národního parku Parc Natural de Llevant , nás dovedla na malé parkoviště, odkud jsme pokračovali alejí vysokých cypřišů k nevelkému kostelíku.

V této poustevně takříkajíc "na konci světa" se trvale modlí a pracuje pět mnichů. Modlení jsme sice neviděli, ale důkazem práce je určitě okolí poustevny. Aleje vzrostlých stromů a louka pod pastevnou velikosti fotbalového hřiště s pravidelně udržovaným trávníkem bez kamení jakoby do tohoto místa ani nepatřily. Pro návštěvníky, kteří by se tady chtěli pomodlit a přičichnout k životu zdejších poustevníků je otevřena pouze klášterní kaple.
V této poustevně takříkajíc "na konci světa" se trvale modlí a pracuje pět mnichů. Modlení jsme sice neviděli, ale důkazem práce je určitě okolí poustevny. Aleje vzrostlých stromů a louka pod pastevnou velikosti fotbalového hřiště s pravidelně udržovaným trávníkem bez kamení jakoby do tohoto místa ani nepatřily. Pro návštěvníky, kteří by se tady chtěli pomodlit a přičichnout k životu zdejších poustevníků je otevřena pouze klášterní kaple.
<p>Co je za vysokými dubovými vraty jsme neviděli. Zvědavost ale byla větší a tak jsem ladnými pohyby :-)) vyšplhal po zdi, co to jen nejvíce šlo, natáhl ruku s foťákem a blikl jen tak naslepo, abych si udělal představu, jak to vypadá ve zdejší poustevnické zahradě. Poustevníci se činí...</p>

Co je za vysokými dubovými vraty jsme neviděli. Zvědavost ale byla větší a tak jsem ladnými pohyby :-)) vyšplhal po zdi, co to jen nejvíce šlo, natáhl ruku s foťákem a blikl jen tak naslepo, abych si udělal představu, jak to vypadá ve zdejší poustevnické zahradě. Poustevníci se činí...

<p>Vyhlídková plošina u poustevny a samotná silnice na vrcholku kopců poskytují nádherné panoramatické výhledy na okolní kopce, modré Středozemní moře a přes velký záliv <em>Alcudia</em> až poloostrovům <em>La Victoria a Formentor</em>.</p>

Vyhlídková plošina u poustevny a samotná silnice na vrcholku kopců poskytují nádherné panoramatické výhledy na okolní kopce, modré Středozemní moře a přes velký záliv Alcudia až poloostrovům La Victoria a Formentor.

<p>Záliv <em>Alcúdia</em> je více jak desetikilometrová písečná pláž přerušovaná hotely a soukromými vilkami,&nbsp; občas písek nahradí skála. Ideální místo pro letní chytání bronzu a lenošení. Chodníky na pláž vedou po dřevěných chodnících a lavkách, aby nedocházelo k ničení písečných dun porostlých zvláštní vysokou trávou, lemující velkou část této části pobřeží.</p>

Záliv Alcúdia je více jak desetikilometrová písečná pláž přerušovaná hotely a soukromými vilkami,  občas písek nahradí skála. Ideální místo pro letní chytání bronzu a lenošení. Chodníky na pláž vedou po dřevěných chodnících a lavkách, aby nedocházelo k ničení písečných dun porostlých zvláštní vysokou trávou, lemující velkou část této části pobřeží.

<p>I když je zákaz vstupu vyznačen zákazovými tabulkami, pro ty pomalej uvažující jsou chodníky lemovány palisádami, kůly, rohožemi a vše je provedeno tak, jakoby to sem patřilo odjakživa. Jsme ve vesnici <em>Can Picafort</em> a jdeme na pláž...</p>

I když je zákaz vstupu vyznačen zákazovými tabulkami, pro ty pomalej uvažující jsou chodníky lemovány palisádami, kůly, rohožemi a vše je provedeno tak, jakoby to sem patřilo odjakživa. Jsme ve vesnici Can Picafort a jdeme na pláž...

<em>Alcúdia</em> je největší město této oblasti. Patnáctitisícové město s 30000 lůžky pro turisty leží na hraně polostrova <em>La Victoria</em>. Město tvoří dvě části, které můžou někomu připadat jako nebe a peklo. My jsme začali tím peklem. Aspoň tak se průvodce dívá na tu turističtější a masovější část města s velkým přístavem, širokými plážemi a městským centrem s promenádou a spoustou obchodů, půjčoven, barů a restaurací. Tady to v létě žije.
Alcúdia je největší město této oblasti. Patnáctitisícové město s 30000 lůžky pro turisty leží na hraně polostrova La Victoria. Město tvoří dvě části, které můžou někomu připadat jako nebe a peklo. My jsme začali tím peklem. Aspoň tak se průvodce dívá na tu turističtější a masovější část města s velkým přístavem, širokými plážemi a městským centrem s promenádou a spoustou obchodů, půjčoven, barů a restaurací. Tady to v létě žije.
Druhá část města leží na severní straně poloostrova La Victoria a má odlišnou podobu. Žádné vysoké hotely, jen řady vilek se vzrostlými zahrádkami pod horským masivem nabízejí úplně jiný pohled na město.
Druhá část města leží na severní straně poloostrova La Victoria a má odlišnou podobu. Žádné vysoké hotely, jen řady vilek se vzrostlými zahrádkami pod horským masivem nabízejí úplně jiný pohled na město.
Vily ležící na břehu moře patří k těm nejstarším. Z kameny dlážděného pobřežního chodníku vybíhají do moře tenké prsty mol jednotlivých rezidencí, aby narušily azurovou hladinu omývající pobřežní jemný písek. Idylka, ale je třeba na to mít. Kdo nemá, musí se spokojit s bydlením ve vilce nebo apartmánu ve druhé, třetí nebo i šesté ulici od moře...
Vily ležící na břehu moře patří k těm nejstarším. Z kameny dlážděného pobřežního chodníku vybíhají do moře tenké prsty mol jednotlivých rezidencí, aby narušily azurovou hladinu omývající pobřežní jemný písek. Idylka, ale je třeba na to mít. Kdo nemá, musí se spokojit s bydlením ve vilce nebo apartmánu ve druhé, třetí nebo i šesté ulici od moře...
Přístavem <em>Port de Pollenca</em> pokračuje po jedinné cestě vedoucí na poloostrov <em>Formentor.</em> Stejně jako všichni ostatní jedoucí tímto směrem zastavujeme na vyhlídce <em>Punta la Nau</em>, abychom mohli vylézd na vyhlídkovou skálu a pokochat se pohledem na mořskou hladinu z výšky téměř 300 metrů. Všude samá skála a nevím proč, ale hledám šutr, abych ho mohl hodit dolů a vidět, jak to žbluňkne. Světe div se, ale žádný vrhuvhodný kámen jsem nenašel! Zřejmě stejný nápad měly přede mnou už tisíce jiných turistů.
Přístavem Port de Pollenca pokračuje po jedinné cestě vedoucí na poloostrov Formentor. Stejně jako všichni ostatní jedoucí tímto směrem zastavujeme na vyhlídce Punta la Nau, abychom mohli vylézd na vyhlídkovou skálu a pokochat se pohledem na mořskou hladinu z výšky téměř 300 metrů. Všude samá skála a nevím proč, ale hledám šutr, abych ho mohl hodit dolů a vidět, jak to žbluňkne. Světe div se, ale žádný vrhuvhodný kámen jsem nenašel! Zřejmě stejný nápad měly přede mnou už tisíce jiných turistů.
Z vrcholu vyhlídky fotíme jeden z nejúchvatnějších výjevů, která jsme už nesčetněkrát viděli na všech průvodcích o Mallorce. Kolmo padající skaliska poloostrova <em>Formentor</em> jsou jedním z lákadel a oblíbeným místem turistů. Barvy, ticho, romantika, nádhera...
Z vrcholu vyhlídky fotíme jeden z nejúchvatnějších výjevů, která jsme už nesčetněkrát viděli na všech průvodcích o Mallorce. Kolmo padající skaliska poloostrova Formentor jsou jedním z lákadel a oblíbeným místem turistů. Barvy, ticho, romantika, nádhera...
Krátká zastávka na <em>Platja Formentor</em> na jižní části polostrova <em>Formentor</em>, na které stojí hotel <em>Formentor</em>, z něhož je vidět ostrov <em>Formentor</em>. A teď se v tom má jeden vyznat...
Krátká zastávka na Platja Formentor na jižní části polostrova Formentor, na které stojí hotel Formentor, z něhož je vidět ostrov Formentor. A teď se v tom má jeden vyznat...
Turista
Turista
Severovýchod ostrova tvoří poměrně drsná krajina. Široké pláže tady nenajdete, jen tu a tam se mezi&nbsp; skalnatým pobřežím najde malý písečný plácek, který je však díky příkrým skaliskům přístupný pouze z moře.
Severovýchod ostrova tvoří poměrně drsná krajina. Široké pláže tady nenajdete, jen tu a tam se mezi  skalnatým pobřežím najde malý písečný plácek, který je však díky příkrým skaliskům přístupný pouze z moře.
<p>Téměř dvacikilometrová cesta po poloostrově Formentor končí u majáku stojícím na mysu <em>Formentor</em>. Cesta se klikatí drsnou krajinou, obtáčí příkré kopce, aby v zápětí padala k mořské hladině v ostrých serpentinách. Povrch silnice je kvalitní a celý úsek je lahůdkou zejména pro motorkáře a řidiče kabrioletů. Faktem je, že místa na otočení se a změnu směru (v případě, že nechcete dojet až na konec) taky až na pár vyjímek prakticky nejsou. Cesta není široká a při míjení dvou automobilů je třeba být ve střehu. Jak to tady vypadá uprostřed hlavní turistické sezony, není těžké odhadnout. Ale trčet v autobuse uprostřed této jinak nádherné, ale zcela ucpané silnici, bych určitě nechtěl.</p>

Téměř dvacikilometrová cesta po poloostrově Formentor končí u majáku stojícím na mysu Formentor. Cesta se klikatí drsnou krajinou, obtáčí příkré kopce, aby v zápětí padala k mořské hladině v ostrých serpentinách. Povrch silnice je kvalitní a celý úsek je lahůdkou zejména pro motorkáře a řidiče kabrioletů. Faktem je, že místa na otočení se a změnu směru (v případě, že nechcete dojet až na konec) taky až na pár vyjímek prakticky nejsou. Cesta není široká a při míjení dvou automobilů je třeba být ve střehu. Jak to tady vypadá uprostřed hlavní turistické sezony, není těžké odhadnout. Ale trčet v autobuse uprostřed této jinak nádherné, ale zcela ucpané silnici, bych určitě nechtěl.

Maják na <em>Cap do Formentor</em> se z dálky jeví jako pevnost Alcatraz:-)). V zapadajícím slunci vypadal nádherně a toto je jeden z mnoha pohledů před překonáním poslední rokliny.
Maják na Cap do Formentor se z dálky jeví jako pevnost Alcatraz:-)). V zapadajícím slunci vypadal nádherně a toto je jeden z mnoha pohledů před překonáním poslední rokliny.
<p>V těchto místech pod majákem na <em>Cap de Formentor</em> začíná (nebo končí, podle toh z které strany jedete) jedna z&nbsp; údajně&nbsp;nejkrásnějších pobřežních silnic Evropy. Na druhém konci této cca 140 km dlouhé cesty leží město <em>Andratx</em>.</p>

V těchto místech pod majákem na Cap de Formentor začíná (nebo končí, podle toh z které strany jedete) jedna z  údajně nejkrásnějších pobřežních silnic Evropy. Na druhém konci této cca 140 km dlouhé cesty leží město Andratx.

Hladina moře oslepující oči i objektivy turistů v zapadajícím slunci nechává prostor pro představivost, jaké to asi jsou nádherné výhledy v ranním teplým sluncem v zádech. Není nic jednoduššího, než se sem na konec mallorky vypravit brzy ráno a přesvědčit se na vlastní oči.
Hladina moře oslepující oči i objektivy turistů v zapadajícím slunci nechává prostor pro představivost, jaké to asi jsou nádherné výhledy v ranním teplým sluncem v zádech. Není nic jednoduššího, než se sem na konec mallorky vypravit brzy ráno a přesvědčit se na vlastní oči.
Na zpáteční cestě polostrovem <em>Formentor</em> zastavujeme na jednom z mála míst, kde se zastavit dá, nad zátokou <em>Cala Figuera</em> a díváme se, jak azurová hladina moře tmavne ve stínech hor, za kterými se schovává slunce. Všechno je neskutečně rychlé a kdo nefotí rychle, fotí špatně...
Na zpáteční cestě polostrovem Formentor zastavujeme na jednom z mála míst, kde se zastavit dá, nad zátokou Cala Figuera a díváme se, jak azurová hladina moře tmavne ve stínech hor, za kterými se schovává slunce. Všechno je neskutečně rychlé a kdo nefotí rychle, fotí špatně...
Zbývá ještě chvíle, než slunce zmizí za obzorem a proto odbočujeme z hlavní cesty a šplháme do kopce k jedné z mnoha talaiotských věží <em>Talaia d´Albercutx</em>. Věž tam skutečně stojí a poslední desítky metrů zvládáme do strmého kopce po svých. Věž je jednoduchá stavba kruhového půdorysu s dvěmi podlažími. Přízemí bylo nepřístupné a do horního patra se lezlo po venkovních železných schůdcích asi do desetimetrové výšky. jsme na jedno z nejvyšších bodů polostrova moře vidíme z více jak tří stran. Toto je pohled na poloostrov, pláž, hotel a ostrov - jak už jsem psal dříve - vše je <em>Formentor...</em>
Zbývá ještě chvíle, než slunce zmizí za obzorem a proto odbočujeme z hlavní cesty a šplháme do kopce k jedné z mnoha talaiotských věží Talaia d´Albercutx. Věž tam skutečně stojí a poslední desítky metrů zvládáme do strmého kopce po svých. Věž je jednoduchá stavba kruhového půdorysu s dvěmi podlažími. Přízemí bylo nepřístupné a do horního patra se lezlo po venkovních železných schůdcích asi do desetimetrové výšky. jsme na jedno z nejvyšších bodů polostrova moře vidíme z více jak tří stran. Toto je pohled na poloostrov, pláž, hotel a ostrov - jak už jsem psal dříve - vše je Formentor...
Já bych řekl, že pěkný...
Já bych řekl, že pěkný...
Sobotní dopoledne patřilo návštěvě trhů v nejbližším okolí. Nejdříve jsme omrkli běžný trh uprostře <em>Santanyí</em>. Stánky plné ovoce, zeleniny, ryb, masa, koření doplňovali černí prodavači se svými cetkami a napodobeninami světových značek. Ty najdete po celé Mallorce na tržnicích i v plážových obchůdcích. Gucci, Dolce Gabana, Versace, vše je za hubičku a když to uhádáte, ještě levněji. U zeleniny a ostatního čerstvého zboží se nesmlouvá a ceny jsou většinou dokonce vyšší než supermarketech a kamenných obchodech. Pustili jsme nějaký to euro a pokračovali do&nbsp;13 km vzdáleneho města <em>Campos</em>. Tady byl jiný trh, tady se prodávalo všechno, co se už doma zřejmě nehodí - hrnce, nářadí, hodiny, oděvy, předměty každodenní spotřeby, které snad ani všechny nejdou vyjmenovat. Všechno přehledně rozložené na stáncích nebo jen tak na zemi. Opravdový blešák...
Sobotní dopoledne patřilo návštěvě trhů v nejbližším okolí. Nejdříve jsme omrkli běžný trh uprostře Santanyí. Stánky plné ovoce, zeleniny, ryb, masa, koření doplňovali černí prodavači se svými cetkami a napodobeninami světových značek. Ty najdete po celé Mallorce na tržnicích i v plážových obchůdcích. Gucci, Dolce Gabana, Versace, vše je za hubičku a když to uhádáte, ještě levněji. U zeleniny a ostatního čerstvého zboží se nesmlouvá a ceny jsou většinou dokonce vyšší než supermarketech a kamenných obchodech. Pustili jsme nějaký to euro a pokračovali do 13 km vzdáleneho města Campos. Tady byl jiný trh, tady se prodávalo všechno, co se už doma zřejmě nehodí - hrnce, nářadí, hodiny, oděvy, předměty každodenní spotřeby, které snad ani všechny nejdou vyjmenovat. Všechno přehledně rozložené na stáncích nebo jen tak na zemi. Opravdový blešák...
Že už se vám knížky nevejdou do knihovničky? A už je máte přečtené všechny několikrát? Snadná pomoc. Stačí je vzít a přinést na trh, srovnat je tak, aby to bylo přehledné a on už si někdo vybere. Inkvizitoři by jásali...
Že už se vám knížky nevejdou do knihovničky? A už je máte přečtené všechny několikrát? Snadná pomoc. Stačí je vzít a přinést na trh, srovnat je tak, aby to bylo přehledné a on už si někdo vybere. Inkvizitoři by jásali...
Z <em>Campos</em> pokračujeme do <em>Palma de Mallorca</em>. Nádherné hlavní město ostrova má co nabídnout a mnohými je považováno za nejkrásnější města středomoří. Neznáme všechna města středomoří, ale jsme ochotni tomu uvěřit. Dominantou je samozřejmě katedrála <em>La Seu.</em> Nádherná kompozice ze světlého kamene vyrostla na místě bývalé mešity a majestátně se tyčí nad mořem. Křesťanský chrám nechal postavit král Jakub I. jako odměnu za své šťastné přistání na ostrově a&nbsp;za porážku Maurů.
Z Campos pokračujeme do Palma de Mallorca. Nádherné hlavní město ostrova má co nabídnout a mnohými je považováno za nejkrásnější města středomoří. Neznáme všechna města středomoří, ale jsme ochotni tomu uvěřit. Dominantou je samozřejmě katedrála La Seu. Nádherná kompozice ze světlého kamene vyrostla na místě bývalé mešity a majestátně se tyčí nad mořem. Křesťanský chrám nechal postavit král Jakub I. jako odměnu za své šťastné přistání na ostrově a za porážku Maurů.
Stavba začala v roce 1229, ale práce trvala celá staletí. Stavebním materiálem byl žlutý pískovec ze Santanyí. Hlavní loď je dlouhá 110 metrů a 14 štíhlých sloupů sahá do výšky 22 metrů. Poslední stavební úpravy a nádherný lustr v kněžišti pocházejí od <em>Antonia Gaudího</em>.
Stavba začala v roce 1229, ale práce trvala celá staletí. Stavebním materiálem byl žlutý pískovec ze Santanyí. Hlavní loď je dlouhá 110 metrů a 14 štíhlých sloupů sahá do výšky 22 metrů. Poslední stavební úpravy a nádherný lustr v kněžišti pocházejí od Antonia Gaudího.
Bohužel ten den bylo zrovna zavřeno a dovnitř jsme se nedostali. Zbývalo nám obdivovat nádherné stavební detaily a nebylo jich zrovna málo. Třeba na hlavní vstupní průčelí a&nbsp;bráně katedrály.
Bohužel ten den bylo zrovna zavřeno a dovnitř jsme se nedostali. Zbývalo nám obdivovat nádherné stavební detaily a nebylo jich zrovna málo. Třeba na hlavní vstupní průčelí a bráně katedrály.
V <em>Palmě de Mallorca</em> žije více než 370000 obyvatel a kromě nich se zde nachází více jak dvě třetiny hotelové kapacity ostrova, což je asi 180000 lůžek. Turisté se kromě válení na pláži mohou vydat na prohlídku tohoto nádherného města. Jeho historická část je ukryta za mohutnými hradbami. Je dobré zaparkovat auto (v hlavní sezónu si to nedokážu představit) a na prohlídku města vyrazit pěšky. Město je mixem římské a arabské minulosti. Z úzkých maurských uliček vstupujete do otevřených kaváren a butiků a obdivujete kromě cen zboží hlavně jedinečný styl místní architektury.
V Palmě de Mallorca žije více než 370000 obyvatel a kromě nich se zde nachází více jak dvě třetiny hotelové kapacity ostrova, což je asi 180000 lůžek. Turisté se kromě válení na pláži mohou vydat na prohlídku tohoto nádherného města. Jeho historická část je ukryta za mohutnými hradbami. Je dobré zaparkovat auto (v hlavní sezónu si to nedokážu představit) a na prohlídku města vyrazit pěšky. Město je mixem římské a arabské minulosti. Z úzkých maurských uliček vstupujete do otevřených kaváren a butiků a obdivujete kromě cen zboží hlavně jedinečný styl místní architektury.
Uličky Starého města jsou velmi úzké a vede jimi složitá síť jednosměrek, v níž je pro cizince téměř nemožné se vyznat.&nbsp;Kvůli parkovacímu systému, který omezuje stání pouze na jeden a půl hodiny, je lepší chodit tudy pěšky. Najdeme tu tichá nádvoří honosných šlechtických paláců i šero kostelů lákající k rozjímání, sluncem spalovaná náměstí i stinné arkády. Na několika místech jsme narazili na <em>gitanas</em> - &nbsp;"prodavačky karafiátů". Před nimi je nutné být ve střehu, protože jejich hlavním zájmem je obsah dámských kabelek a pánských peněženek a údajně svému řemeslu rozumí velmi dobře.
Uličky Starého města jsou velmi úzké a vede jimi složitá síť jednosměrek, v níž je pro cizince téměř nemožné se vyznat. Kvůli parkovacímu systému, který omezuje stání pouze na jeden a půl hodiny, je lepší chodit tudy pěšky. Najdeme tu tichá nádvoří honosných šlechtických paláců i šero kostelů lákající k rozjímání, sluncem spalovaná náměstí i stinné arkády. Na několika místech jsme narazili na gitanas -  "prodavačky karafiátů". Před nimi je nutné být ve střehu, protože jejich hlavním zájmem je obsah dámských kabelek a pánských peněženek a údajně svému řemeslu rozumí velmi dobře.
Katedrála La Seu je obklopena parky a jezírky s fontánkami. Dříve se katedrála zrcadlila v moři, dnes se před ní rozkládá <em>Parc de la Mar</em> s jezírkem, sochami a pódiem.
Katedrála La Seu je obklopena parky a jezírky s fontánkami. Dříve se katedrála zrcadlila v moři, dnes se před ní rozkládá Parc de la Mar s jezírkem, sochami a pódiem.
Po městě lze bloumat bez cíle dlouhé hodiny. Taky se dá poznávat samostatně s mapou a knižním průvodcem v ruce nebo si můžete za několik euro koupit toulky historií, což jsou dvouhodinové procházky po městě pod odborným vedením s tématy jako například židovská čtvrť, kláštery, secese nebo přístavní čtvrť.
Po městě lze bloumat bez cíle dlouhé hodiny. Taky se dá poznávat samostatně s mapou a knižním průvodcem v ruce nebo si můžete za několik euro koupit toulky historií, což jsou dvouhodinové procházky po městě pod odborným vedením s tématy jako například židovská čtvrť, kláštery, secese nebo přístavní čtvrť.
Kdo nechce chodit pěšky, může využít červené dvoupatrové autobusy linky č.50 s otevřenou horní "palubou". Za 13 euro, což je cena celodenního lístku, lze objíždět celé město a podle libosti nastupovat a vystupovat na kterékoliv z 13 zastávek a při tom poslouchat ze sluchátek výklad. Třeba v němčině...:-((
Kdo nechce chodit pěšky, může využít červené dvoupatrové autobusy linky č.50 s otevřenou horní "palubou". Za 13 euro, což je cena celodenního lístku, lze objíždět celé město a podle libosti nastupovat a vystupovat na kterékoliv z 13 zastávek a při tom poslouchat ze sluchátek výklad. Třeba v němčině...:-((
PT 245.jpg
Port de Portals je mondénní přístav pod areálem Portals Nous. Je to místo, kde kotví jachty těch nejbohatších a najdete tu ty, kteří chtějí být viděni včetně španělské královské rodiny. Utratit nějaké drobné lze ve značkových&nbsp;buticích a drahých restauracích, když máte štěstí tak třeba i v luxusním podniku Tristan (samozřejmě, že po předchozí rezervaci), vyznamenané dvěma Micheliny. A komu se rezervace nepodaří, koupí si sendvič a očumuje jachty. Taky dobrý...
Port de Portals je mondénní přístav pod areálem Portals Nous. Je to místo, kde kotví jachty těch nejbohatších a najdete tu ty, kteří chtějí být viděni včetně španělské královské rodiny. Utratit nějaké drobné lze ve značkových buticích a drahých restauracích, když máte štěstí tak třeba i v luxusním podniku Tristan (samozřejmě, že po předchozí rezervaci), vyznamenané dvěma Micheliny. A komu se rezervace nepodaří, koupí si sendvič a očumuje jachty. Taky dobrý...
Mallorčané jsou milovníci vína. Pijí je k obědu i k večeři, ale s mírou a většinou v kombinaci s vodou. Zdejší vinice byly v 19. století prakticky zničeny révovými mšicemi, ale v poslední době vína z Mallorky opět získávají dobrou pověst, kterou měla po celá staletí. Na paty vínu šlape čím dál více pivo. Ráno se nejčastěji pije café <em>con leche</em> (káva s mlékem), po jídle <em>café</em> (espresso) nebo <em>cortado</em> (espresso s mlékem). V létě je osvěžujícím nápojem <em>horchata d´ametla</em> (mandlové mléko) nebo šťávu z čerstvě natrhaných pomerančů. takže Salut! (Na zdraví!) <img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/14.gif" />
Mallorčané jsou milovníci vína. Pijí je k obědu i k večeři, ale s mírou a většinou v kombinaci s vodou. Zdejší vinice byly v 19. století prakticky zničeny révovými mšicemi, ale v poslední době vína z Mallorky opět získávají dobrou pověst, kterou měla po celá staletí. Na paty vínu šlape čím dál více pivo. Ráno se nejčastěji pije café con leche (káva s mlékem), po jídle café (espresso) nebo cortado (espresso s mlékem). V létě je osvěžujícím nápojem horchata d´ametla (mandlové mléko) nebo šťávu z čerstvě natrhaných pomerančů. takže Salut! (Na zdraví!)
Mallorka není veliká. Určitě ne pro motorkáře mého typu. Objet ostrov kolem dokola obnáší ujet asi 350 km. Asi bych měl problém, kam jezdit další dny<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/14.gif" />. Půjčení motorky není levnou záležitostí a přijet sem se svou mašinou po vlastní ose např. trajektem z Barcelony je výrazně dražší než letenka s jakoukoliv leteckou společností. Motorky jsem tu samozřejmě potkával, ale nebylo jich moc. Ve městě vládly skůtry, tak proč třeba nezkusit takovýho čopříka...
Mallorka není veliká. Určitě ne pro motorkáře mého typu. Objet ostrov kolem dokola obnáší ujet asi 350 km. Asi bych měl problém, kam jezdit další dny. Půjčení motorky není levnou záležitostí a přijet sem se svou mašinou po vlastní ose např. trajektem z Barcelony je výrazně dražší než letenka s jakoukoliv leteckou společností. Motorky jsem tu samozřejmě potkával, ale nebylo jich moc. Ve městě vládly skůtry, tak proč třeba nezkusit takovýho čopříka...
<em>Valldemossa</em>. Kdo ji nenavštívil, jakoby neviděl Mallorcu. Příjezd od Palmy Vám vyrazí dech... To jsem se dočetl v průvodcích. Měly pravdu, ale my jsme neměli štěstí na počasí. Kouzelná horská vesnička se ukrývala v mlze, ze které se spouštěl déšť. Ale jak se psalo v průvodci, navštívit ji musíme.
Valldemossa. Kdo ji nenavštívil, jakoby neviděl Mallorcu. Příjezd od Palmy Vám vyrazí dech... To jsem se dočetl v průvodcích. Měly pravdu, ale my jsme neměli štěstí na počasí. Kouzelná horská vesnička se ukrývala v mlze, ze které se spouštěl déšť. Ale jak se psalo v průvodci, navštívit ji musíme.
Na všem špatném se má hledat kousek dobrého. Na stejné počasí jako jsme měli my, měla štěstí v roce 1839 <em>George Sandová</em>. Ve svém románě <em>"Zima na Mallorce</em>" navzdory propršeným týdnům barvitě popisuje podmanivé kouzlo místní krajiny, do níž se zamilovala, a na na Mallorčanech nenechává nit suchou, když je popisuje jako hamižné, úzkoprsé a sobecké hrubiány. Přestože by se její cestopis dal spíše označit jako hanopis, prodává se jako nejvýznamnější mallorské knižní dílo po tisících dodnes.
Na všem špatném se má hledat kousek dobrého. Na stejné počasí jako jsme měli my, měla štěstí v roce 1839 George Sandová. Ve svém románě "Zima na Mallorce" navzdory propršeným týdnům barvitě popisuje podmanivé kouzlo místní krajiny, do níž se zamilovala, a na na Mallorčanech nenechává nit suchou, když je popisuje jako hamižné, úzkoprsé a sobecké hrubiány. Přestože by se její cestopis dal spíše označit jako hanopis, prodává se jako nejvýznamnější mallorské knižní dílo po tisících dodnes.
Téměř na všech domech najdeme kachlové obrázky. Stejné jako portugalské azulejos. tady znázorňují výjevy ze života <em>svaté Cataliny</em>, narozené v ulici <em>Carrer Rectoría</em> a prohlášené v roce 1930 za svatou. Její pomník, připomínající někdejší děvečku <em>Catalinu Tomas</em> (1531-1574)&nbsp;stojí vedle farního kostela. Za ním a za <em>cocas de patata</em> (bramborové koblihy) jezdí mallorčané dlouhé kilometry.
Téměř na všech domech najdeme kachlové obrázky. Stejné jako portugalské azulejos. tady znázorňují výjevy ze života svaté Cataliny, narozené v ulici Carrer Rectoría a prohlášené v roce 1930 za svatou. Její pomník, připomínající někdejší děvečku Catalinu Tomas (1531-1574) stojí vedle farního kostela. Za ním a za cocas de patata (bramborové koblihy) jezdí mallorčané dlouhé kilometry.
Žádná jiná vesnice na ostrově nemá tak úžasnou a specifickou výzdobu jako dolní část <em>Valldemossy</em> s farním kostelem <em>Sant Bartomeu</em>. Kamenné domy a kamenné dlažky zdobí tisíce keramických květináčů nejrůznějších tvarů a velikostí přetékající záplavou zeleně. Pokud je tady takové počasí, na jaké jsme měli štěstí my a Sandová s Frédérikem Chopinem v zimě 1838/39, nedivím se, že ji to tak krásně roste i bez zalévání...<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/14.gif" />
Žádná jiná vesnice na ostrově nemá tak úžasnou a specifickou výzdobu jako dolní část Valldemossy s farním kostelem Sant Bartomeu. Kamenné domy a kamenné dlažky zdobí tisíce keramických květináčů nejrůznějších tvarů a velikostí přetékající záplavou zeleně. Pokud je tady takové počasí, na jaké jsme měli štěstí my a Sandová s Frédérikem Chopinem v zimě 1838/39, nedivím se, že ji to tak krásně roste i bez zalévání...
V těchto místech se údajně toulal Chopin, aby po té složil své "Dešťové preludium". Na klavír nehraju, Chopina nepoznám. To jen, abych se udělal chytřejším...<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/20.gif" />
V těchto místech se údajně toulal Chopin, aby po té složil své "Dešťové preludium". Na klavír nehraju, Chopina nepoznám. To jen, abych se udělal chytřejším...
<p>Poslední den a poslední výlet. nikam daleko se nám už nechce. Sluníčko to definitivně vzdalo a vyleze až zítra, až budeme odlétat. Proto vyrážíme na podivně tvarovaný kopec, kolem něhož jsme denně jezdili. Je to jedinná tabulová hota na ostrově a jmenuje se <em>Puig de Randa</em> a je vysoká 542 metrů. Výškově nic mimořádného a do nejvyšší hory Mallorky <em>Puig Major</em>&nbsp;jí chybí 900 metrů, ale v rovině kolem<em> Llucmajor</em> je jednou z dominant. Nemáme žádné velké ambice, jedeme se jen a jen podívat...</p>
<p>Horská silnice plná serpentýn nás vede nejdříve ke klášteru <em>Santuari de Nostra Senyoira</em> <em>de Gracia</em>, údajně nejromantičtější místo na tomto kopci. Další svatou stavbou je poustevna <em>Santuari de&nbsp; Sant Honorat</em> ze 14. století na na vrcholku se můžeme pokochat&nbsp; z terasy kláštera&nbsp; <em>Santuary de Nostra Senyora de Cura</em> výhledem na téměř celý ostrov. Jenže je zamračena a my vidíme prd.<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/6.gif" />. No nic, aspoň ty šílený názvy jsem si zapsal správně. Doufám...</p>

Poslední den a poslední výlet. nikam daleko se nám už nechce. Sluníčko to definitivně vzdalo a vyleze až zítra, až budeme odlétat. Proto vyrážíme na podivně tvarovaný kopec, kolem něhož jsme denně jezdili. Je to jedinná tabulová hota na ostrově a jmenuje se Puig de Randa a je vysoká 542 metrů. Výškově nic mimořádného a do nejvyšší hory Mallorky Puig Major jí chybí 900 metrů, ale v rovině kolem Llucmajor je jednou z dominant. Nemáme žádné velké ambice, jedeme se jen a jen podívat...


Horská silnice plná serpentýn nás vede nejdříve ke klášteru Santuari de Nostra Senyoira de Gracia, údajně nejromantičtější místo na tomto kopci. Další svatou stavbou je poustevna Santuari de  Sant Honorat ze 14. století na na vrcholku se můžeme pokochat  z terasy kláštera  Santuary de Nostra Senyora de Cura výhledem na téměř celý ostrov. Jenže je zamračena a my vidíme prd.. No nic, aspoň ty šílený názvy jsem si zapsal správně. Doufám...

Pokračujeme na jih. Jednou z nejjižněji položených pláží je ta na <em>Cala Pi</em>. V sezóně je tu velmi živo, jindy tu panuje díky starým přístřeškům pro čluny idyla. Po kamenném schodišti scházíme na písečnou pláž a brouzdáme se pískem. Tu a tam vykoukne sluníčko a zkouším fotit. Modrá je dobrá, ale dnes se prostě modrá nekoná...
Pokračujeme na jih. Jednou z nejjižněji položených pláží je ta na Cala Pi. V sezóně je tu velmi živo, jindy tu panuje díky starým přístřeškům pro čluny idyla. Po kamenném schodišti scházíme na písečnou pláž a brouzdáme se pískem. Tu a tam vykoukne sluníčko a zkouším fotit. Modrá je dobrá, ale dnes se prostě modrá nekoná...
Obcházíme zátoku, nad níž se táhne vkusně zastavěná zóna s několika restauracemi a malým soukromým klubovým komplexem s veřejně přístupnou terasou. Moře je nádherně azurové a dává jen tušit svou krásu při slunečném počasí...
Obcházíme zátoku, nad níž se táhne vkusně zastavěná zóna s několika restauracemi a malým soukromým klubovým komplexem s veřejně přístupnou terasou. Moře je nádherně azurové a dává jen tušit svou krásu při slunečném počasí...
Poslední zastávka na pláži v <em>s´Arenal</em>. Tady začíná několikakilometrová plážová promenáda. Desítky hotelů, před nimiž to&nbsp; žije v bezpočtu stáncích a krámcích plných nesmyslů pro turisty, kteří se večer přesouvají do restaurací a nočních barů. Ve dne jen tak bloumáte po chodníku a dáváte pozor, aby vás nesrazil některý šílenec na kole nebo kolečkových bruslích. V hlavní sezoně pak raději zaberete místo na široké písečné pláži, třeba pod některým z takovýchto slunečníků (za poplatek) nebo na vlastní dece, které se budou z každé strany dotýkat čtyři deky cizí. jinak si to ani představit nedokážu, ba dokonce si myslím, že v těchto místech se na některé pozdě příchozí jedince vůbec žádné místo nedostane. Ale možná se mýlím...
Poslední zastávka na pláži v s´Arenal. Tady začíná několikakilometrová plážová promenáda. Desítky hotelů, před nimiž to  žije v bezpočtu stáncích a krámcích plných nesmyslů pro turisty, kteří se večer přesouvají do restaurací a nočních barů. Ve dne jen tak bloumáte po chodníku a dáváte pozor, aby vás nesrazil některý šílenec na kole nebo kolečkových bruslích. V hlavní sezoně pak raději zaberete místo na široké písečné pláži, třeba pod některým z takovýchto slunečníků (za poplatek) nebo na vlastní dece, které se budou z každé strany dotýkat čtyři deky cizí. jinak si to ani představit nedokážu, ba dokonce si myslím, že v těchto místech se na některé pozdě příchozí jedince vůbec žádné místo nedostane. Ale možná se mýlím...
PT 292.jpg
Jsme tady více jak týden a nemáme vyfocenou typickou mallorskou stavbu - větrný mlýn. Při tom jich denně míjíme desítky. Takže tady je jeden z nich.
Jsme tady více jak týden a nemáme vyfocenou typickou mallorskou stavbu - větrný mlýn. Při tom jich denně míjíme desítky. Takže tady je jeden z nich.
<p>S Niki Laudou opouštíme Mallorku, ostrov, který má v každém ročním období jistě co nabídnout. Ten, kdo se sem vypraví poprvé, určitě si s sebou přiváží spoustu předsudků, protože ve zprávách o tomto ostrově se často objevuje příliš mnoho klišé. Po druhé a třetí návštěvě Mallorky už hodně turistů o ní mluví jak o "svém" ostrově, přičemž rozmanitost a svéráznost Mallorky se dá poznat jen stěží. Je třeba vyzkoušet kvetoucí zimu, příjemné jaro vhodné pro turistiku, horké léto pro lenošení na pláži i pozdní podzim s dohasínající sezónou. Opravdové kouzlo ostrova se jeho návštěvníkům neotevře najednou, ale kousek po kousku, klidně a pomalu. Tak, jak to mají rádi Mallorčané. </p>
<p>Jsme přece ve středomoří...<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/14.gif" /></p>

S Niki Laudou opouštíme Mallorku, ostrov, který má v každém ročním období jistě co nabídnout. Ten, kdo se sem vypraví poprvé, určitě si s sebou přiváží spoustu předsudků, protože ve zprávách o tomto ostrově se často objevuje příliš mnoho klišé. Po druhé a třetí návštěvě Mallorky už hodně turistů o ní mluví jak o "svém" ostrově, přičemž rozmanitost a svéráznost Mallorky se dá poznat jen stěží. Je třeba vyzkoušet kvetoucí zimu, příjemné jaro vhodné pro turistiku, horké léto pro lenošení na pláži i pozdní podzim s dohasínající sezónou. Opravdové kouzlo ostrova se jeho návštěvníkům neotevře najednou, ale kousek po kousku, klidně a pomalu. Tak, jak to mají rádi Mallorčané.


Jsme přece ve středomoří...

03.05.2009 09:40:29
motopospa
Sněhové zprávy

Sněhové zprávy

Co Vás zaujalo?

Motorky a cestování (3819 | 26%)
Hory a lyže (3698 | 25%)
Vodní radovánky (3591 | 25%)
Od všeckého kósek (3525 | 24%)
Jména osob figurujících na těchto webových stránkách jsou pravdivá. Každá osoba může mít více jmen, názvů, přezdívek, ale vždy se jedná o stále stejného jedince. Počet dětí, rodinný stav a hmotné statky každého jedince nemusí odpovídat současnému stavu. Pokud jsem někoho napadl a urazil či jinak poškodil na těle, duši nebo majetku, tímto se mu omlouvám, ale stejně bych to udělal znovu a rád.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one