1 047 Tauplitz.jpg
Hromada písmenek a obrázků, jejichž účelem je nikoli odradit, ale potěšit kamarády, rodinu, hledače i náhodné surfaře. A taky jako prevence proti Alzheimerovi...
Rusko 2008

Poslední fotkou předcházející "norské" galerie nemusel být globus na severním mysu. Zvídavý čtenář si určitě položil otázku: "Jak se ten magor dostal domů?". Samozřejmě, že na dvou kolech. Jenže zpáteční cesta nevedla hornatým a fjordovitým Norskem, ani plochým a jezernatým Finskem a ani Švédskem, o kterým vím hlavně to, že tam jsou samé dlouhonohé blondýny. Poljarnyj, Zapoljarnyj, Severomorsk, Murmansk - to byla ta výzva. Domů se pojede přes Rossiu! A to je důvod pro samostatný příběh.

<p><font size="2">Rozhodnutí podívat se do Ruska samozřejmě muselo padnout ještě před tím, něž jsem v Přerově nastartoval motorku a zamířil na sever. Bez víza se Rusko totiž nekoná. Víza jsme vyřizovali na poslední chvíli, ale bez větších problémů. Jen jsme nevěděli, jestli se tato investice (1200 Kč) vyplatí...</font></p>

Rozhodnutí podívat se do Ruska samozřejmě muselo padnout ještě před tím, něž jsem v Přerově nastartoval motorku a zamířil na sever. Bez víza se Rusko totiž nekoná. Víza jsme vyřizovali na poslední chvíli, ale bez větších problémů. Jen jsme nevěděli, jestli se tato investice (1200 Kč) vyplatí...

<font size="2">Nordkapp už byl včerejší minulostí. Že jsme daleko od moře jsme poznali hned první noc v kempu pár kilometrů pod norským městem Lakselv, kde o sobě dali důrazně vědět komáři</font>.
Nordkapp už byl včerejší minulostí. Že jsme daleko od moře jsme poznali hned první noc v kempu pár kilometrů pod norským městem Lakselv, kde o sobě dali důrazně vědět komáři.
<font size="2">Víza sice byla v nalepena v pasech, ale rozhodnutí, jestli Rusko ano či ne, až tak jednoznačné nebylo. Já jsem v tom měl jasno, druhá polovina týmu váhala. Jsme utahaní, už jsme toho viděli dost, těšíme se domů....a navíc je večer a prší. Přespíme a necháme rozhodnutí na ráno. Ráno moudřejší večera:-).</font>
Víza sice byla v nalepena v pasech, ale rozhodnutí, jestli Rusko ano či ne, až tak jednoznačné nebylo. Já jsem v tom měl jasno, druhá polovina týmu váhala. Jsme utahaní, už jsme toho viděli dost, těšíme se domů....a navíc je večer a prší. Přespíme a necháme rozhodnutí na ráno. Ráno moudřejší večera:-).
Norsko 519.jpg
<p><font size="2">Čekat na ráno - moudré rozhodnutí. Tyto první fotky jsou ranní a vznikly během cca dvou hodin, kdy jsem u laponského Karasjoku změnil směr jízdy opět na sever k norskému hraničnímu městu Kirkenes</font>.</p>

Čekat na ráno - moudré rozhodnutí. Tyto první fotky jsou ranní a vznikly během cca dvou hodin, kdy jsem u laponského Karasjoku změnil směr jízdy opět na sever k norskému hraničnímu městu Kirkenes.

<p><font size="2">Odměnou bylo nespočet nádherných scenerií a vznikly tady jedny z nejkrásnějších fotek celého tripu. Zelená byla opravdu zelená a modrá je dobrá. Nespočet malých i velkých jezer v kombinaci s borovicemi, smrky, rákosím i kamenitými břehy a hlavně ...břízkami. Bylo jasné, že Rusko nebude daleko.</font></p>

Odměnou bylo nespočet nádherných scenerií a vznikly tady jedny z nejkrásnějších fotek celého tripu. Zelená byla opravdu zelená a modrá je dobrá. Nespočet malých i velkých jezer v kombinaci s borovicemi, smrky, rákosím i kamenitými břehy a hlavně ...břízkami. Bylo jasné, že Rusko nebude daleko.

<font size="2">Jsme v Rusku. Přechod norsko-ruské hranice není úplně jednoduchý. Spousta papírování, vyplňování, dokladování....a pak to všechno moloděc přepisuje do počítače. Ale chválím ho, byl ochotný a trpělivý. Asi po dobré hodině se před námi zvedla závora a Rusko nás čekalo. Byli jsme v pohraničním pásmu, ale bez zastavení a ulevení si, to prostě nešlo:-))</font>
Jsme v Rusku. Přechod norsko-ruské hranice není úplně jednoduchý. Spousta papírování, vyplňování, dokladování....a pak to všechno moloděc přepisuje do počítače. Ale chválím ho, byl ochotný a trpělivý. Asi po dobré hodině se před námi zvedla závora a Rusko nás čekalo. Byli jsme v pohraničním pásmu, ale bez zastavení a ulevení si, to prostě nešlo:-))
<font size="2">Dostat se z hraničního pásma, znamenalo přejet několik kontrol a podjet několik zdvižených závor. Kontrola dokladů a zda nevezeme drogy a zbraně, to byly největší starosti sloužících vojákŮ. Teda až po té, co se s námi exoty vyfotili mobílnym tělefónom.</font>
Dostat se z hraničního pásma, znamenalo přejet několik kontrol a podjet několik zdvižených závor. Kontrola dokladů a zda nevezeme drogy a zbraně, to byly největší starosti sloužících vojákŮ. Teda až po té, co se s námi exoty vyfotili mobílnym tělefónom.
<p><font size="2">Murmansk byl podle navigace 215 km daleko. To, že cedule informovaly o tom, že je to 230, později 240 a ještě později 250 km nás nechávalo vcelku klidnými. Ale delši by to raději být nemuselo, protože to by se Hondě VTX1300 s dojezdem max 300 km líbit nemuselo. Za to mému STROMOVI to bylo jedno, 500 km není problém...</font></p>
<p><font size="2">Ale kde se ztratil asfalt?</font></p>

Murmansk byl podle navigace 215 km daleko. To, že cedule informovaly o tom, že je to 230, později 240 a ještě později 250 km nás nechávalo vcelku klidnými. Ale delši by to raději být nemuselo, protože to by se Hondě VTX1300 s dojezdem max 300 km líbit nemuselo. Za to mému STROMOVI to bylo jedno, 500 km není problém...


Ale kde se ztratil asfalt?

<p><font size="2">V části úseku Norsko - Murmansk asfalt prostě není. Jezdí se po hlinitopísečné cestě, ve které jsou udusány kameny různé velikosti. Jak to vypadá po a při dešti ví Bůh. My jsme to naštěstí vyzkoušet nemuseli....</font></p>
<p><font size="2">Ale nová doba přišla i sem. Jednou i tady bude asfalt. A nebude to trvat dlouho, protože už se staví. Jenže ne jako u nás, kdy se vybagruje metr hluboký kufr vozovky. Tady se na uježděný písek nasype cca 30 makadamu a nechá se ujezdit domorodými žigulíky. (Na takovém povrchu to už ani Vstroma nebavilo, o VTX ani nemluvím... Jak někde uvidíte volně sypanou hromadu makadamu, doporučuji vyzkoušet, je to super<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/2.gif" />. ) Teprve potom se to všechno uválcuje a přidá poslední vrstvy asfaltu. Vše je postaveno na permafrostu a po první zimě to vypadá, jako by tam zaasfaltovali velbloudy... Masakr...</font></p>

V části úseku Norsko - Murmansk asfalt prostě není. Jezdí se po hlinitopísečné cestě, ve které jsou udusány kameny různé velikosti. Jak to vypadá po a při dešti ví Bůh. My jsme to naštěstí vyzkoušet nemuseli....


Ale nová doba přišla i sem. Jednou i tady bude asfalt. A nebude to trvat dlouho, protože už se staví. Jenže ne jako u nás, kdy se vybagruje metr hluboký kufr vozovky. Tady se na uježděný písek nasype cca 30 makadamu a nechá se ujezdit domorodými žigulíky. (Na takovém povrchu to už ani Vstroma nebavilo, o VTX ani nemluvím... Jak někde uvidíte volně sypanou hromadu makadamu, doporučuji vyzkoušet, je to super. ) Teprve potom se to všechno uválcuje a přidá poslední vrstvy asfaltu. Vše je postaveno na permafrostu a po první zimě to vypadá, jako by tam zaasfaltovali velbloudy... Masakr...

<font size="2">Po několika desítkách kilometrů si to cesta rozmyslela a my jsme si mohli užívat vcelku kvalitního asfaltu a hlavně kochat se pohledy do ruské tundry plné divoce roustoucích bříz, břízek a břízeček...a sem tam i něčeho jiného.</font>
Po několika desítkách kilometrů si to cesta rozmyslela a my jsme si mohli užívat vcelku kvalitního asfaltu a hlavně kochat se pohledy do ruské tundry plné divoce roustoucích bříz, břízek a břízeček...a sem tam i něčeho jiného.
<p><font size="2">Já myslím, že zatím dobrý?! Co vy na to?</font></p>
<p><font size="2">Dokonce i benzinku jsme v té pustině objevili. Úplně novou, čerstvě otevřenou a moc pěknou. Chvilku trvalo, než jsme si zvykli na ruský způsob tankování: Jdu se ke kase zeptat, zda lze platit kartou? Odpověď zní, že ano. Otevřu nádrž, zasunu pistol - neteče. Jdu ke kase - "nádo zkazáť", kolik litrů chci tankovat. Řeknu, že nevím a domluvím se, že to bude "do pelnovo"(do plna). OK. Jdu zpátky, znovu zasunu pistol do nádrže - opět neteče. Zpátky ke kase - "nádo zkazáť" jaký druh paliva. Aha, to mě nenapadlo.&nbsp;Na výběr mají 80, 92 a 96 oktanů. Vyberu a nahlásím produkt a tentokrát už opravdu natankuju. Jdu s kartou ke kase - kartou "vozmóžno platíť" jedině v případě, kdy nahlásím počet litrů předem.... Všechno špatně, platíme hotově...&nbsp; Takto a podobně to funguje všude. VIVAT ROSSIA!!!</font></p>

Já myslím, že zatím dobrý?! Co vy na to?


Dokonce i benzinku jsme v té pustině objevili. Úplně novou, čerstvě otevřenou a moc pěknou. Chvilku trvalo, než jsme si zvykli na ruský způsob tankování: Jdu se ke kase zeptat, zda lze platit kartou? Odpověď zní, že ano. Otevřu nádrž, zasunu pistol - neteče. Jdu ke kase - "nádo zkazáť", kolik litrů chci tankovat. Řeknu, že nevím a domluvím se, že to bude "do pelnovo"(do plna). OK. Jdu zpátky, znovu zasunu pistol do nádrže - opět neteče. Zpátky ke kase - "nádo zkazáť" jaký druh paliva. Aha, to mě nenapadlo. Na výběr mají 80, 92 a 96 oktanů. Vyberu a nahlásím produkt a tentokrát už opravdu natankuju. Jdu s kartou ke kase - kartou "vozmóžno platíť" jedině v případě, kdy nahlásím počet litrů předem.... Všechno špatně, platíme hotově...  Takto a podobně to funguje všude. VIVAT ROSSIA!!!

<p><font size="2">Murmansk. Já myslel, že to zvládneme za necelé dvě hodiny. Trvalo to PĚT!</font></p>
<p><font size="2">Město vzniklo teprve v roce 1916 a o rok později se už jmenovalo Murmansk. Leží u Barentsova moře, které ani tady díky Golfskému proudu nezamrzá. Průměrná roční teplota je necelý jeden stupeň nad nulou. Město je obrovské a ještě před dvaceti lety tu žilo přes půl milionu lidí. Socialismus byl štědrý a motivoval. Ta doba je pryč a kdo může a má kam, prchá. Na jih, do Skandinávie, kde to jde. Zatím zůstává zhruba polovina, to je cca 300 000 lidí. A většinou jsou to ženy. Ale neskutečně krásný...</font></p>

Murmansk. Já myslel, že to zvládneme za necelé dvě hodiny. Trvalo to PĚT!


Město vzniklo teprve v roce 1916 a o rok později se už jmenovalo Murmansk. Leží u Barentsova moře, které ani tady díky Golfskému proudu nezamrzá. Průměrná roční teplota je necelý jeden stupeň nad nulou. Město je obrovské a ještě před dvaceti lety tu žilo přes půl milionu lidí. Socialismus byl štědrý a motivoval. Ta doba je pryč a kdo může a má kam, prchá. Na jih, do Skandinávie, kde to jde. Zatím zůstává zhruba polovina, to je cca 300 000 lidí. A většinou jsou to ženy. Ale neskutečně krásný...

<font size="2">To není ulice, to je prospekt. Vodorovné značení chybí, jezdí se 4 - 6 pruhy, vešlo by se jich deset. Vše je velkorysé a ve slušné kvalitě. Většina aut jsou žigulíky a volhy, sem tam něco nového zahraničního, ve městě se jezdí slušně, dokonce i červenou dodržují...</font>
To není ulice, to je prospekt. Vodorovné značení chybí, jezdí se 4 - 6 pruhy, vešlo by se jich deset. Vše je velkorysé a ve slušné kvalitě. Většina aut jsou žigulíky a volhy, sem tam něco nového zahraničního, ve městě se jezdí slušně, dokonce i červenou dodržují...
<font size="2">Tolik stojí benzín<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/17.gif" />. Si dělám prdel,jasný?! Totem byl digitální a to foťák vyfotit automatickým režimem neumí. Ale i tak je cena 16 - 18 Kč za litr toho nejkvalitnějšího benzínu hodně příjemná.</font>
Tolik stojí benzín. Si dělám prdel,jasný?! Totem byl digitální a to foťák vyfotit automatickým režimem neumí. Ale i tak je cena 16 - 18 Kč za litr toho nejkvalitnějšího benzínu hodně příjemná.
<font size="2">Město je veliké. Jedeme 20 km a furt Murmansk. Žádné historické stavby, nic mimořádného, sem tam betonová socialistická stavba, pomník, maximálně kašna. Míříme stále na sever, k Severomorsku. Ale tam se nedostanem - severomořská ponorková vojenská základna není pro civilisty a pro zahraniční už vůbec ne! Pomalu projíždíme městem a jen tupě zíráme. Je kolem osmé večer a většina ženských zastavila soustruhy, autobusy, zavřela obchody, prostě všechno, co tady ženský dělají. A ony tady dělají úplně všechno, protože chlapi jsou vojáci a slouží nebo jsou rybáři a loví nebo jsou cestáři a zedníci a chlastají a nebo prostě nejsou. Ženský jsou tady v naprosté převaze a večer se učešou, namalují, obléknou (vkusně a svůdně) a vyráží do kaváren, vináren, tančíren...vím já, kam ještě? Prostě na lov. Jenže chlapi nejsou a tak baby sedí po hospodách samotné a sní o tom, jak se jednou i na ně štěstí usměje a ony z Murmansku vypadnou...</font>
Město je veliké. Jedeme 20 km a furt Murmansk. Žádné historické stavby, nic mimořádného, sem tam betonová socialistická stavba, pomník, maximálně kašna. Míříme stále na sever, k Severomorsku. Ale tam se nedostanem - severomořská ponorková vojenská základna není pro civilisty a pro zahraniční už vůbec ne! Pomalu projíždíme městem a jen tupě zíráme. Je kolem osmé večer a většina ženských zastavila soustruhy, autobusy, zavřela obchody, prostě všechno, co tady ženský dělají. A ony tady dělají úplně všechno, protože chlapi jsou vojáci a slouží nebo jsou rybáři a loví nebo jsou cestáři a zedníci a chlastají a nebo prostě nejsou. Ženský jsou tady v naprosté převaze a večer se učešou, namalují, obléknou (vkusně a svůdně) a vyráží do kaváren, vináren, tančíren...vím já, kam ještě? Prostě na lov. Jenže chlapi nejsou a tak baby sedí po hospodách samotné a sní o tom, jak se jednou i na ně štěstí usměje a ony z Murmansku vypadnou...
<font size="2">Město vystřídal přístav. Město sice stále ještě neskončilo, jen přístav je dominantní. Proti večerní obloze vypadají obrovské jeřáby impozantně. I tady se dají najít zajímavé záběry.</font>
Město vystřídal přístav. Město sice stále ještě neskončilo, jen přístav je dominantní. Proti večerní obloze vypadají obrovské jeřáby impozantně. I tady se dají najít zajímavé záběry.
<font size="2">Jenže není čas. Prošmějdit město a okolí by zabralo pár dnů. A mám takové divné mrazení, že by se nám tu i chvíli zalíbilo<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/7.gif" />. Ještě pár fotek a dolů na jih.</font>
Jenže není čas. Prošmějdit město a okolí by zabralo pár dnů. A mám takové divné mrazení, že by se nám tu i chvíli zalíbilo. Ještě pár fotek a dolů na jih.
<p><font size="2">I hřbitov jsme našli. Lodní....To by bylo něco pro naše sběrače železa...</font></p>

I hřbitov jsme našli. Lodní....To by bylo něco pro naše sběrače železa...

<font size="2">...za zásluhy z druhé světové války. Tento nápis se tu opakuje opravdu hodně často. Víme, vo co go a proto to nejde nevyfotit...</font>
...za zásluhy z druhé světové války. Tento nápis se tu opakuje opravdu hodně často. Víme, vo co go a proto to nejde nevyfotit...
<p><font size="2">Byli jsme v Murmansku. Ve městě, pro které neexistuje rozumný důvod pro jeho návštěvu. Je na samotném severním konci Ruska, 3 stupně pod Nordkappem, žije samostatným životem a spousta lidí se odtud nikam nedostane. Není důvod. Tady maji vše, co k životu potřebují - práci, školy, zdravotnictví, zábavu...Jen těch chlapů by tu mohlo být víc. Zvláště když je do nejbližšího velkého města 1500 km. Tím městem je Petrohrad a tam právě jedeme...</font></p>

Byli jsme v Murmansku. Ve městě, pro které neexistuje rozumný důvod pro jeho návštěvu. Je na samotném severním konci Ruska, 3 stupně pod Nordkappem, žije samostatným životem a spousta lidí se odtud nikam nedostane. Není důvod. Tady maji vše, co k životu potřebují - práci, školy, zdravotnictví, zábavu...Jen těch chlapů by tu mohlo být víc. Zvláště když je do nejbližšího velkého města 1500 km. Tím městem je Petrohrad a tam právě jedeme...

<p><font size="2">Dolů na jih vede kromě silnice i murmanská železniční magistrála. Je to elektrifikovaná dvoukolejná trať, po které se lze dostat do Petrohradu i do Moskvy. Tímto způsobem zřejmě cestuje většina obyvatel severu. My jsme na výběr neměli a drželi se silnice, ze které tu a tam odbíhaly boční cesty, které po 10i metrech přecházeli v písčitý povrch. Zprvu jsem měl radost z kvalitního povrchu magistrály, ale to mě rychle přešlo. Kvalitního povrch se během několika metrů&nbsp;změnil na&nbsp;neskutečný tankodrom, kde rychlost jízdy nebyla vyšší než 20 km/h. Pak následoval krásný úsek,&nbsp; a za ním další tankodrom. Prostě hrůza a člověk musel být neustále ve střehu. Benzinky se objevovaly jen sporadicky, naštěstí byla většina z nich otevřena, včetně vkusných WC.</font></p>

Dolů na jih vede kromě silnice i murmanská železniční magistrála. Je to elektrifikovaná dvoukolejná trať, po které se lze dostat do Petrohradu i do Moskvy. Tímto způsobem zřejmě cestuje většina obyvatel severu. My jsme na výběr neměli a drželi se silnice, ze které tu a tam odbíhaly boční cesty, které po 10i metrech přecházeli v písčitý povrch. Zprvu jsem měl radost z kvalitního povrchu magistrály, ale to mě rychle přešlo. Kvalitního povrch se během několika metrů změnil na neskutečný tankodrom, kde rychlost jízdy nebyla vyšší než 20 km/h. Pak následoval krásný úsek,  a za ním další tankodrom. Prostě hrůza a člověk musel být neustále ve střehu. Benzinky se objevovaly jen sporadicky, naštěstí byla většina z nich otevřena, včetně vkusných WC.

<font size="2">Stačilo ale otevřít dveře WC a vejít dovnitř a rázem jsem zapomněl, co jsem to vlastně chtěl. Odcházející slečna přede mnou se sice tvářila mimořádně spokojeně, ale buď to měla tak akutní nebo prostě byla zvyklá.</font>
Stačilo ale otevřít dveře WC a vejít dovnitř a rázem jsem zapomněl, co jsem to vlastně chtěl. Odcházející slečna přede mnou se sice tvářila mimořádně spokojeně, ale buď to měla tak akutní nebo prostě byla zvyklá.
<p><font size="2">Původně jsme chtěli někde pod Murmanskem přespat. V Rusku se sice nesmí spát ve volné přírodě, ale tady to ani nešlo. Deset metrů od silnice na obou stranách začínal močál. Odbočit a hledat místo na spaní znamenalo nechat se postupně, vlastně najednou, sežrat miliony komárů. Řešení bylo schovat se před nimi do stanu, ale než by stan postavil....To jsme ještě nezažil! Spát se nebude, jedeme do Petrozavodsku. Díky kvalitě silnice&nbsp;a jednotvárné krajině to ale vůbec neubývalo. Fotit nebylo co, za zmínku stál jen západ slunce nad tundrou. Města jako Mončengorsk, Apatity, Kem či Belomorsk se nedají nazvat zpestřením. Většina z nich je velmi mladá (ani ne&nbsp; 100 let) a vznikla za éry socialismu z jediného důvodu - těžby nerostného bohatství. Míjeli jsme obrovské haldy vzniklé těžbou mědi, niklu, apatitu a kdo ví, čeho ještě. Každá z továren měla desítky komínů, které kouřily jako o závod. Nádherná podívaná. A stále komáři a hrozná cesta.</font></p>
<p><font size="2">Tento den, pokud se to tak dá vůbec nazvat jsme na motorkách strávili nekonečných 30 hodin non-stop. Několikrát jsem za jízdy usnul, naštěstí mě rozbitá silnice okamžitě probudila. Po 1640 km&nbsp; jsme kolem páté hodiny odpoledne dorazili do Petrozavodsku. Živí a zdraví. Ale moc nechybělo.....</font></p>

Původně jsme chtěli někde pod Murmanskem přespat. V Rusku se sice nesmí spát ve volné přírodě, ale tady to ani nešlo. Deset metrů od silnice na obou stranách začínal močál. Odbočit a hledat místo na spaní znamenalo nechat se postupně, vlastně najednou, sežrat miliony komárů. Řešení bylo schovat se před nimi do stanu, ale než by stan postavil....To jsme ještě nezažil! Spát se nebude, jedeme do Petrozavodsku. Díky kvalitě silnice a jednotvárné krajině to ale vůbec neubývalo. Fotit nebylo co, za zmínku stál jen západ slunce nad tundrou. Města jako Mončengorsk, Apatity, Kem či Belomorsk se nedají nazvat zpestřením. Většina z nich je velmi mladá (ani ne  100 let) a vznikla za éry socialismu z jediného důvodu - těžby nerostného bohatství. Míjeli jsme obrovské haldy vzniklé těžbou mědi, niklu, apatitu a kdo ví, čeho ještě. Každá z továren měla desítky komínů, které kouřily jako o závod. Nádherná podívaná. A stále komáři a hrozná cesta.


Tento den, pokud se to tak dá vůbec nazvat jsme na motorkách strávili nekonečných 30 hodin non-stop. Několikrát jsem za jízdy usnul, naštěstí mě rozbitá silnice okamžitě probudila. Po 1640 km  jsme kolem páté hodiny odpoledne dorazili do Petrozavodsku. Živí a zdraví. Ale moc nechybělo.....

<p><font size="2">Cesta z Murmansku na jih je úplně něco jiného než cestování po Norsku. Není se na co dívat, všude jen nekonečné močály a lesy, pokud se tak porost zakrslých břízek dá vůbec nazvat. Měl jsem v plánu zastávku v Kemu a výlet na Solovecké ostrovy do jednoho z největších a nejproslulejších sovětských GULagů. Vyčerpání a komáři mě od tohoto úmyslu nakonec odradili. Navíc jsme kolem Kemu projížděli v časných ranních hodinách, kdy město ještě spalo. Škoda, Solovky mě moc zajímali (zvláště, když minulý týden zemřel Solženicyn).</font></p>

Cesta z Murmansku na jih je úplně něco jiného než cestování po Norsku. Není se na co dívat, všude jen nekonečné močály a lesy, pokud se tak porost zakrslých břízek dá vůbec nazvat. Měl jsem v plánu zastávku v Kemu a výlet na Solovecké ostrovy do jednoho z největších a nejproslulejších sovětských GULagů. Vyčerpání a komáři mě od tohoto úmyslu nakonec odradili. Navíc jsme kolem Kemu projížděli v časných ranních hodinách, kdy město ještě spalo. Škoda, Solovky mě moc zajímali (zvláště, když minulý týden zemřel Solženicyn).

<p><font size="2">Ruská města, to jsou většinou paneláky. Život ve městech se na první pohled neliší od toho našeho. Možná města nejsou tak barevná, chybí opravené fasády a zářivé reklamy. Lidé jsou v pohodě a&nbsp; tváří se spokojeně. I v Petrozavodsku jsme měli pocit, že ženská část populace stále vede a opět jsme potkávali spousty krásných děvčat. Rusky se prostě povedly,&nbsp; přirozeně hezké a k tomu ještě upravené.</font></p>
<p><font size="2">Na vesnici je tomu trochu jinak. Žádné paneláky, většinou jen dřevěnice se dvorkem plným harampádí. Skoro mi bylo blbý zastavit a fotit to, ale neodolal jsem.</font></p>

Ruská města, to jsou většinou paneláky. Život ve městech se na první pohled neliší od toho našeho. Možná města nejsou tak barevná, chybí opravené fasády a zářivé reklamy. Lidé jsou v pohodě a  tváří se spokojeně. I v Petrozavodsku jsme měli pocit, že ženská část populace stále vede a opět jsme potkávali spousty krásných děvčat. Rusky se prostě povedly,  přirozeně hezké a k tomu ještě upravené.


Na vesnici je tomu trochu jinak. Žádné paneláky, většinou jen dřevěnice se dvorkem plným harampádí. Skoro mi bylo blbý zastavit a fotit to, ale neodolal jsem.

<font size="2">Po nekonečném putování jsme se rozhodli přespat jako lidé pod střechou. První penzion v Petrozaviodsku se nám zdál příliš drahý a proto jsme se vrátili k domečku, který jsme cestou minuli. Jsou věci, které se naplánovat nedají a o to úžasnější zážitek to potom je. To se dá říci i o tomto penzionu. Skoro bych to nazval Rusko v jednom baráku. Ten, kdo miluje staré věci, dřevěnice, lidovou architekturu, historii atd., si tady přišel na své. Stylový domeček, celý ze dřeva, skoro bych řekl, že jsme ve skanzenu v Rožnově.</font>
Po nekonečném putování jsme se rozhodli přespat jako lidé pod střechou. První penzion v Petrozaviodsku se nám zdál příliš drahý a proto jsme se vrátili k domečku, který jsme cestou minuli. Jsou věci, které se naplánovat nedají a o to úžasnější zážitek to potom je. To se dá říci i o tomto penzionu. Skoro bych to nazval Rusko v jednom baráku. Ten, kdo miluje staré věci, dřevěnice, lidovou architekturu, historii atd., si tady přišel na své. Stylový domeček, celý ze dřeva, skoro bych řekl, že jsme ve skanzenu v Rožnově.
<font size="2">K dispozici bylo několik pokojů, byli jsme jedinými hosty. Mohli jsme si vybrat z polské světnice, carské jizby,&nbsp; špeluňky pro mužiky a několika další. Vše vybavené starožitným nábytkem, hrubě otesaným dřevem a spoustou neužitečného harampádí. Nádhera.</font>
K dispozici bylo několik pokojů, byli jsme jedinými hosty. Mohli jsme si vybrat z polské světnice, carské jizby,  špeluňky pro mužiky a několika další. Vše vybavené starožitným nábytkem, hrubě otesaným dřevem a spoustou neužitečného harampádí. Nádhera.
<font size="2">Každý pokoj byl úplně jiný a bylo těžké si vybrat. Prošmejdili jsme všechny a já fotil a fotil...</font>
Každý pokoj byl úplně jiný a bylo těžké si vybrat. Prošmejdili jsme všechny a já fotil a fotil...
<p><font size="2">Tak třeba takovou postel "samorostku" jsem viděl poprvé v životě. Tomu říkám nápad!</font></p>

Tak třeba takovou postel "samorostku" jsem viděl poprvé v životě. Tomu říkám nápad!

<font size="2">Pohled z dvorního traktu, kde se grilovalo, šašlikovalo, sedělo, chlastalo....</font>
Pohled z dvorního traktu, kde se grilovalo, šašlikovalo, sedělo, chlastalo....
<font size="2">A zase spousta neuvěřitelných exponátů. Pokud někdy pojedu "náhodou" okolo, orčitě se zastavím. Vesnice se jmenuje ŠUJA a já toto místo vřele doporučuji.</font>
A zase spousta neuvěřitelných exponátů. Pokud někdy pojedu "náhodou" okolo, orčitě se zastavím. Vesnice se jmenuje ŠUJA a já toto místo vřele doporučuji.
<font size="2">A tady pro nás večer skončil. Mysleli jsme, že po náročném putování lehneme a budeme´úplně mrtví, ale nakonec jsme dobře pojedli, poplkali s místními děvočkami a ožrali se čepovanou Baltikou. Krásný večírek to byl...<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/17.gif" /></font>
A tady pro nás večer skončil. Mysleli jsme, že po náročném putování lehneme a budeme´úplně mrtví, ale nakonec jsme dobře pojedli, poplkali s místními děvočkami a ožrali se čepovanou Baltikou. Krásný večírek to byl...
<font size="2">Ráno jsme zaplatili eurama, rozloučili s domácími, potřepali tlapou medvědovi a&nbsp; zamířili k 500 km vzdálenému Petrohradu. Silnice už byla skoro jako dálnice s kvalitním povrchem, ale i tady se objevilo pár záhadných úseků. Zřejmě to jsou chyby socialistického plánování<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/14.gif" /></font>
Ráno jsme zaplatili eurama, rozloučili s domácími, potřepali tlapou medvědovi a  zamířili k 500 km vzdálenému Petrohradu. Silnice už byla skoro jako dálnice s kvalitním povrchem, ale i tady se objevilo pár záhadných úseků. Zřejmě to jsou chyby socialistického plánování
<font size="2">Opět vesnice a opět bydlení. Domek pro bábušku. ale nedá se říct, že by si mladí žili v lepším.</font>
Opět vesnice a opět bydlení. Domek pro bábušku. ale nedá se říct, že by si mladí žili v lepším.
<font size="2">Asi nejpoužívanější dopravní značka v Rusku. Většinou jsme ale měl pocit, že by bylo lepší značit pěkné a rovné úseky.</font>
Asi nejpoužívanější dopravní značka v Rusku. Většinou jsme ale měl pocit, že by bylo lepší značit pěkné a rovné úseky.
<font size="2">Je celkem běžné, že u nové benzinky funguje takové sociální zařízení. Toto bylo na Lukoilu nedaleko Petrohradu.</font>
Je celkem běžné, že u nové benzinky funguje takové sociální zařízení. Toto bylo na Lukoilu nedaleko Petrohradu.
<font size="2">To byl nápad! Zastávka na okraji Petrohradu v nákupním centru. Brambory, šašlik, nějaký šátečky plněný masem, zeleninový salát.&nbsp; Dobrý a chutný. Ani nevím, jak se to jídlo jmenovalo, ale za ty prachy by o pár kilometrů výše bylo několik kilo dobře vyuzených ryb. Petrohrad je holt velkoměsto.</font>
To byl nápad! Zastávka na okraji Petrohradu v nákupním centru. Brambory, šašlik, nějaký šátečky plněný masem, zeleninový salát.  Dobrý a chutný. Ani nevím, jak se to jídlo jmenovalo, ale za ty prachy by o pár kilometrů výše bylo několik kilo dobře vyuzených ryb. Petrohrad je holt velkoměsto.
<font size="2">Petrohrad je veliký. Město s nedlouhou historií, ale spoustou udržovaných památek. Nebylo na pořadu dne u každé zastavovat, či přímo některé vyhledávat. Občas stačilo přibrzdit, zastavit na okraji širokého prospektu a vklidu fotit.</font>
Petrohrad je veliký. Město s nedlouhou historií, ale spoustou udržovaných památek. Nebylo na pořadu dne u každé zastavovat, či přímo některé vyhledávat. Občas stačilo přibrzdit, zastavit na okraji širokého prospektu a vklidu fotit.
<font size="2">Všude se buduje, opravuje a staví. Rusové chtějí dokázat světu, že na to mají...</font>
Všude se buduje, opravuje a staví. Rusové chtějí dokázat světu, že na to mají...
<font size="2">Parníky, lodě, lodičky, čluny...Něva je plná plavidel počínaje těmi nejmenšími na ruční pohon, konče okřídlenou "raketou", která opravdu jede.</font>
Parníky, lodě, lodičky, čluny...Něva je plná plavidel počínaje těmi nejmenšími na ruční pohon, konče okřídlenou "raketou", která opravdu jede.
<font size="2">Být v Petrohradu a nevidět Auroru, to by nešlo. Mraky turistů z celého světa, bílí, černí, žlutí...Petrohrad láká a má co nabídnout.</font>
Být v Petrohradu a nevidět Auroru, to by nešlo. Mraky turistů z celého světa, bílí, černí, žlutí...Petrohrad láká a má co nabídnout.
<font size="2">Aurora má stálou posádku a funguje jako muzeum. Na fotogragfování jsou zvyklí, ale dlouhej zoom bych i tady hodně využil. Nejen na fotografování námořníků...</font>
Aurora má stálou posádku a funguje jako muzeum. Na fotogragfování jsou zvyklí, ale dlouhej zoom bych i tady hodně využil. Nejen na fotografování námořníků...
<font size="2">Loď. Určitě se i nějak jmenuje. Ale koho to zajímá?</font>
Loď. Určitě se i nějak jmenuje. Ale koho to zajímá?
<font size="2">Památky, památky, památky... Petrohrad je krásné město a stojí za samostatnou návštěvu. Koupit letenku a týden máte co dělat. Procházky, baráky, muzea, koncerty, kavárny, noční zvedání mostů... Město žije nonstop a turista se tady nenudí. Pokud na to má a levně tady rozhodně není...</font>
Památky, památky, památky... Petrohrad je krásné město a stojí za samostatnou návštěvu. Koupit letenku a týden máte co dělat. Procházky, baráky, muzea, koncerty, kavárny, noční zvedání mostů... Město žije nonstop a turista se tady nenudí. Pokud na to má a levně tady rozhodně není...
Norsko 627.jpg
<font size="2">Vymotat se z města nebylo úplně jednoduché, ale postačila základní orientace podle slunce. Na severu je Finský záliv a my jedeme na západ do Estonska. Směrových tabulí uprostřed města moc není a proto jsme jeli odhadem. Ale pořád se bylo na co dívat...</font>
Vymotat se z města nebylo úplně jednoduché, ale postačila základní orientace podle slunce. Na severu je Finský záliv a my jedeme na západ do Estonska. Směrových tabulí uprostřed města moc není a proto jsme jeli odhadem. Ale pořád se bylo na co dívat...
Norsko_629.jpg
<font size="2">Sbohem Petrohrade. Už chceme jen jedno - domů. Máme namířeno přes Estonsko, Litvu a Lotyšsko do Polska. Už ani nebudu fotit, už mě to nebaví, ale taky není co. vypadá to, že do půlnoci bychom mohli být z Ruska venku.</font>
Sbohem Petrohrade. Už chceme jen jedno - domů. Máme namířeno přes Estonsko, Litvu a Lotyšsko do Polska. Už ani nebudu fotit, už mě to nebaví, ale taky není co. vypadá to, že do půlnoci bychom mohli být z Ruska venku.
<p><font size="2">Narva. Estonské město na ruské hranici. Dva hrady na březích řeky. Historie s děly namířenými proti sobě. Pěkné, čisté a udržované...</font></p>

Narva. Estonské město na ruské hranici. Dva hrady na březích řeky. Historie s děly namířenými proti sobě. Pěkné, čisté a udržované...

<font size="2">Odbavení na estonské celnici a neskutečný kravál. "Što éto?" Odpověď zněla: "Bajkerski festival" Že by...? Rychlé rozhodnutí a jsme uprostřed hradního nádvoří, kde se koná motorkářský sraz. Jsme nejvzdálenější účastníci srazu a máme to zadarmo. Stánky s občerstvením a pivem. Neodoláme a jdeme do toho. Měníme prachy v nonstop směnárně. Estonci asi nemají mince. Po dlouhé době vidím bankovku s nominální hodnotou 25! Kapely se střídají a vrcholem večera je kapela Gorky park. Hraje už hodně dlouho a třebaže je neznáme, zní perfektně.Spoustu jejich skladeb jsem našel na Youtube. koncertovali se Scorpions i Metallicou. Hodně dobrý...</font>
Odbavení na estonské celnici a neskutečný kravál. "Što éto?" Odpověď zněla: "Bajkerski festival" Že by...? Rychlé rozhodnutí a jsme uprostřed hradního nádvoří, kde se koná motorkářský sraz. Jsme nejvzdálenější účastníci srazu a máme to zadarmo. Stánky s občerstvením a pivem. Neodoláme a jdeme do toho. Měníme prachy v nonstop směnárně. Estonci asi nemají mince. Po dlouhé době vidím bankovku s nominální hodnotou 25! Kapely se střídají a vrcholem večera je kapela Gorky park. Hraje už hodně dlouho a třebaže je neznáme, zní perfektně.Spoustu jejich skladeb jsem našel na Youtube. koncertovali se Scorpions i Metallicou. Hodně dobrý...
<font size="2">Zpěvák s úžasným hlasem. Myslel jsem, že tu hraje Metallica. Super zvuk, skvělí muzikanti. A pak to změnili na Red Hoty. Žádný kopie, revival, ale vlastní skladby. Jen ten zvuk jako bych už slyšel... Super!</font>
Zpěvák s úžasným hlasem. Myslel jsem, že tu hraje Metallica. Super zvuk, skvělí muzikanti. A pak to změnili na Red Hoty. Žádný kopie, revival, ale vlastní skladby. Jen ten zvuk jako bych už slyšel... Super!
<font size="2">Škoda, že to skončilo. Ve dvě v noci se nekompromisně zavřely stánky, zhasla světla a sbalila technika. Kázeň je třeba dodržovat a nikdo neremcal.</font>
Škoda, že to skončilo. Ve dvě v noci se nekompromisně zavřely stánky, zhasla světla a sbalila technika. Kázeň je třeba dodržovat a nikdo neremcal.
<font size="2">Přišlo se na nás podívat hodně lidí. Češi, kteří jedou z Murmansku a ještě k tomu umí rusky, to se tady zřejmě hned tak nevidí. Byli jsme velkou atrakcí...</font>
Přišlo se na nás podívat hodně lidí. Češi, kteří jedou z Murmansku a ještě k tomu umí rusky, to se tady zřejmě hned tak nevidí. Byli jsme velkou atrakcí...
<p><font size="2">Byl to sice sraz motorkářů, ale chlapi to jako v celým Rusku opět, co se počtu týká, prohrávali. Děvčata byla v přesile, ale nám to nevadilo. Estonci jsou milí a pohostinní a toto je jejich dárek pro nás....</font></p>
<p><font size="2">Ráno budíček a rychle domů. Je to ještě 1700 km neznámým, ale příjemným pobaltím a potom šíleným Polskem bez dálnic to za dva dny to budeme mít za sebou.</font></p>
<p><font size="2">Co závěrem? Cesta Ruskem byla dobrá volba. Jiný svět a jiní lidé. Kontrast mezi vesnicí a venkovem je obrovský, mezi Norskem a Ruskem taky, ceny benzínu ani ne poloviční vůči západu. Ale hlavně ty baby....<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/17.gif" />. Jeďte se přesvědčit.</font></p>
<p><font size="2">Výlet trval necelý tři týdny, ujel jsem skoro 11000 kilometrů, utratil nějaký koruny, ruble i eura. Viděl a prožil toho strašně moc a minimálně stejně tolik si nechal na příště.</font></p>
<p><font size="2">&nbsp;A nějaký příště určitě bude, to si pište!!!</font></p>

Byl to sice sraz motorkářů, ale chlapi to jako v celým Rusku opět, co se počtu týká, prohrávali. Děvčata byla v přesile, ale nám to nevadilo. Estonci jsou milí a pohostinní a toto je jejich dárek pro nás....


Ráno budíček a rychle domů. Je to ještě 1700 km neznámým, ale příjemným pobaltím a potom šíleným Polskem bez dálnic to za dva dny to budeme mít za sebou.


Co závěrem? Cesta Ruskem byla dobrá volba. Jiný svět a jiní lidé. Kontrast mezi vesnicí a venkovem je obrovský, mezi Norskem a Ruskem taky, ceny benzínu ani ne poloviční vůči západu. Ale hlavně ty baby..... Jeďte se přesvědčit.


Výlet trval necelý tři týdny, ujel jsem skoro 11000 kilometrů, utratil nějaký koruny, ruble i eura. Viděl a prožil toho strašně moc a minimálně stejně tolik si nechal na příště.


 A nějaký příště určitě bude, to si pište!!!

11.08.2008 20:25:06
motopospa
Sněhové zprávy

Sněhové zprávy

Co Vás zaujalo?

Motorky a cestování (3819 | 26%)
Hory a lyže (3698 | 25%)
Vodní radovánky (3591 | 25%)
Od všeckého kósek (3525 | 24%)
Jména osob figurujících na těchto webových stránkách jsou pravdivá. Každá osoba může mít více jmen, názvů, přezdívek, ale vždy se jedná o stále stejného jedince. Počet dětí, rodinný stav a hmotné statky každého jedince nemusí odpovídat současnému stavu. Pokud jsem někoho napadl a urazil či jinak poškodil na těle, duši nebo majetku, tímto se mu omlouvám, ale stejně bych to udělal znovu a rád.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one