1 047 Tauplitz.jpg
Hromada písmenek a obrázků, jejichž účelem je nikoli odradit, ale potěšit kamarády, rodinu, hledače i náhodné surfaře. A taky jako prevence proti Alzheimerovi...

Portugalsko 2008 - druhá část - Algarve

Portugalsko - Algarve

Jih země je to, za čím naprostá většina turistů do Portugalska míří. Nádherné písečné pláže a stálé a převážně slunečné počasí dělají tuto oblast jedním z nejzajímavějších míst vhodných pro letní dovolenou..

300 slunečných dnů v roce!!! A že zrovna my si musíme vybrat z těch zbývajících pětašedesáti! To se nám honilo hlavou při příjezdu k Algarve. K tomu se přidaly nekonečné roviny Alenteja, pokryté suchou trávou zpestřenou nějakým tím kusem dobytka, skotu, ale i prasat. Pustá, pod temnými mračny smutná  a ve srovnání s dosud poznanými oblastmi poněkud nudná krajina, kterou nezbývalo nic jiného, než prostě rychle přejet.
300 slunečných dnů v roce!!! A že zrovna my si musíme vybrat z těch zbývajících pětašedesáti! To se nám honilo hlavou při příjezdu k Algarve. K tomu se přidaly nekonečné roviny Alenteja, pokryté suchou trávou zpestřenou nějakým tím kusem dobytka, skotu, ale i prasat. Pustá, pod temnými mračny smutná  a ve srovnání s dosud poznanými oblastmi poněkud nudná krajina, kterou nezbývalo nic jiného, než prostě rychle přejet.
<p>Pobřeží Portugalska je neodmyslitelně spjato s portugalskými dějinami. Nepřátelské Španělsko na východě bylo jedním z důvodů, proč se portugalci zaměřili na ovládnutí oceánu&nbsp;omývajícího západní pobřeží země. Výsledkem byly objevitelské cesty do západní Afriky a Atlantického oceánu (1419 objevena Madeira, 1427 Azory, Kapverdy 1460), obeplutí Mysu Dobré naděje, nalezení cesty do Orientu a objevení jižní Ameriky(r.1500 Brazílie), díky nimž se z malé země stala významná obchodní velmoc. Díky obchodu se zlatem z Brazílie a kořením z Orientu země rychle bohatla. Portugalsko se také stalo první zemí, které v Evropě rozvinulo otroctví a společně se Španělskem si rozdělilo většinu mimoevropského území buď ve formě kolonií nebo výsadních obchodních styků.</p>

Pobřeží Portugalska je neodmyslitelně spjato s portugalskými dějinami. Nepřátelské Španělsko na východě bylo jedním z důvodů, proč se portugalci zaměřili na ovládnutí oceánu omývajícího západní pobřeží země. Výsledkem byly objevitelské cesty do západní Afriky a Atlantického oceánu (1419 objevena Madeira, 1427 Azory, Kapverdy 1460), obeplutí Mysu Dobré naděje, nalezení cesty do Orientu a objevení jižní Ameriky(r.1500 Brazílie), díky nimž se z malé země stala významná obchodní velmoc. Díky obchodu se zlatem z Brazílie a kořením z Orientu země rychle bohatla. Portugalsko se také stalo první zemí, které v Evropě rozvinulo otroctví a společně se Španělskem si rozdělilo většinu mimoevropského území buď ve formě kolonií nebo výsadních obchodních styků.

Většina slavných portugalských objevitelů pocházela z přímořských měst. Z těch nejznámějších jsou to třeba Vasco da Gama z městečka Sines, Fernao de Magalhaes ze Sabrosy na Douru nebo Pedro Alvares Cabral z Belmonte. Většinou to byli prostí muži, kteří se proslavili díky své odvaze a touze odhalovat dosud nepoznané. I dnes žije v zemi spousta prostých lidí, ale s nimi také spousta bohatých, kteří si na pobřeží (a nejen tam) budují honosné rezidence s rozsáhlými pozemky, stylově osázenými dřevinami a s úchvatnými výhledy na moře.
Většina slavných portugalských objevitelů pocházela z přímořských měst. Z těch nejznámějších jsou to třeba Vasco da Gama z městečka Sines, Fernao de Magalhaes ze Sabrosy na Douru nebo Pedro Alvares Cabral z Belmonte. Většinou to byli prostí muži, kteří se proslavili díky své odvaze a touze odhalovat dosud nepoznané. I dnes žije v zemi spousta prostých lidí, ale s nimi také spousta bohatých, kteří si na pobřeží (a nejen tam) budují honosné rezidence s rozsáhlými pozemky, stylově osázenými dřevinami a s úchvatnými výhledy na moře.
První výlet na jihu vedl podél pobřeží z Albufeiry na západ. Už nepršelo a&nbsp;sluníčko to taky ještě nepřehánělo, ale to nebránilo tomu, abychom se pravidelně nezaparkovali na pobřeží a nevydali se na mnohdy krkolomnou procházku podél moře. Většina pláží v této oblasti naštěstí neleží v těsné blízkosti obytných hotelových komplexů, které se postupně stávají dominantami jednotlivých míst, a dá se objevovat spousta&nbsp; nádherných zátok, zálivů a pláží. Tato je z <em>Armacao de Pera</em> z terasy u bílé kaple na zbytcích mořského opevnění. Asi 10 kilometrů dlouhý úsek směrem k <em>Centaines</em> se chlubí mořskými jeskyněmi, zajímavými skalními útvary (okolo <em>Praia Senhora da Rocha) </em>a mnoha zákoutími jakoby ukrytými před civilizací.
První výlet na jihu vedl podél pobřeží z Albufeiry na západ. Už nepršelo a sluníčko to taky ještě nepřehánělo, ale to nebránilo tomu, abychom se pravidelně nezaparkovali na pobřeží a nevydali se na mnohdy krkolomnou procházku podél moře. Většina pláží v této oblasti naštěstí neleží v těsné blízkosti obytných hotelových komplexů, které se postupně stávají dominantami jednotlivých míst, a dá se objevovat spousta  nádherných zátok, zálivů a pláží. Tato je z Armacao de Pera z terasy u bílé kaple na zbytcích mořského opevnění. Asi 10 kilometrů dlouhý úsek směrem k Centaines se chlubí mořskými jeskyněmi, zajímavými skalními útvary (okolo Praia Senhora da Rocha) a mnoha zákoutími jakoby ukrytými před civilizací.
Kolmé pískovcové stěny jsou zdánlivě nepřístupné. Vyšlapanými stezkami nebo uměle vytvořenými schodišti se dá sejít na nádherné písčité pláže ukryté pod skalními masivy. Uprostřed sezony jsou pláže v obležení turistů, my jsme pláže našli prázdné. Do Algarve se dá jezdit kdykoli během roku, počasí je zde příjemné a&nbsp; o některých oblastech se říká, že jsou nejhezčí právě na podzim nebo na jaře. Poznávání Algarve pomáhá i příjemné slunce, které už tolik nepálí jako uprostřed horkého léta a ceny klesají k neuvěřitelným hodnotám.
Kolmé pískovcové stěny jsou zdánlivě nepřístupné. Vyšlapanými stezkami nebo uměle vytvořenými schodišti se dá sejít na nádherné písčité pláže ukryté pod skalními masivy. Uprostřed sezony jsou pláže v obležení turistů, my jsme pláže našli prázdné. Do Algarve se dá jezdit kdykoli během roku, počasí je zde příjemné a  o některých oblastech se říká, že jsou nejhezčí právě na podzim nebo na jaře. Poznávání Algarve pomáhá i příjemné slunce, které už tolik nepálí jako uprostřed horkého léta a ceny klesají k neuvěřitelným hodnotám.
<p>Pro většinu hotelů a rezidencí již sezóna skončila. Zbývající se snaží naplnit své ubytovací kapacity a lákají&nbsp; turisty neuvěřitelnými cenami. Nevzpomínám si, kdy jsem v Česku bydlel v hotelovém apartmá s velkou koupelnou a vybavenou kuchyní za 5 Euro na osobu a noc! Tady v Albufeuře to tak skutečně bylo. Albufeira je nejoblíbenější detinací cestovních kanceláří. Leží uprostřed Algarve v místě, kde končí hlavní dálnice A2 dopravující davy turistů směrem od Lisabonu. Město se z původního historického centra s bílými domky a úzkými jednosměrnými uličkami rozrostlo do velikosti moderního přímořského letoviska, které v hlavní sezónu hostí několik set tisíc turistů.</p>

Pro většinu hotelů a rezidencí již sezóna skončila. Zbývající se snaží naplnit své ubytovací kapacity a lákají  turisty neuvěřitelnými cenami. Nevzpomínám si, kdy jsem v Česku bydlel v hotelovém apartmá s velkou koupelnou a vybavenou kuchyní za 5 Euro na osobu a noc! Tady v Albufeuře to tak skutečně bylo. Albufeira je nejoblíbenější detinací cestovních kanceláří. Leží uprostřed Algarve v místě, kde končí hlavní dálnice A2 dopravující davy turistů směrem od Lisabonu. Město se z původního historického centra s bílými domky a úzkými jednosměrnými uličkami rozrostlo do velikosti moderního přímořského letoviska, které v hlavní sezónu hostí několik set tisíc turistů.

Náš hotel byl situován na okraji čtrvti Montechoro asi kilometr od moře. Součástí hotelu byl bazén, restaurace, sauna, fitko a whirpool a kdo ví co ještě. Nic z toho jsme nevyužili, protože jsme dali přednost poznávání. Výhled z balkonu&nbsp; byl díky tropické zeleni uklidňující, pozemnky na opačné straně apartmánu na své využití teprvě čekaly a nebylo se na co dívat. Ale i tak to bylo ubytování na jedničku.
Náš hotel byl situován na okraji čtrvti Montechoro asi kilometr od moře. Součástí hotelu byl bazén, restaurace, sauna, fitko a whirpool a kdo ví co ještě. Nic z toho jsme nevyužili, protože jsme dali přednost poznávání. Výhled z balkonu  byl díky tropické zeleni uklidňující, pozemnky na opačné straně apartmánu na své využití teprvě čekaly a nebylo se na co dívat. Ale i tak to bylo ubytování na jedničku.
<p>Vydělávat si na živobytí lze nejrůznějšími způsoby, třeba stavěním soch z písku. stavebního materiálu je všude dost a tak to chce jen trochu zručnosti a trpělivost, dobrý nápad a jde se na věc. Za pár hodin je dílo hotovo a pak už jen stačí zapózovat fotografujícím turistům a doufat, že se sem tam někdo trefí drobnou mincí do připravéné misky nebo kelímku od coca-coly. Tento slon čekal na městské pláži obklopené zubovitými pískovcovými útvary, ležící přímo v historické části města. Kromě moře vody a moře písku tady najdete moře restaurací - typicky portugalské, italské, čínské, indické, mexické...čerskou jsme neviděli :-). Po nejznámější městské pěší zóně <em>Rua Candido dos Reis</em>, která je lemována množstvím obchůdků se suvenýry, bary, kavárnami a restauracemi, proudí davy lidí, kteří utrácejí za ptákoviny nebo si pročítají vystavené jídelní lístky a porovnávají ceny, aby se pak nechali zlákat a ukecat některým z náhončích jednotlivých restarací k obědu nebo večeři, která je stejná jako v kterémkoliv jiném podniku a většinou se výrazně neliší ani nabídkou jídel, ani cenou.</p>

Vydělávat si na živobytí lze nejrůznějšími způsoby, třeba stavěním soch z písku. stavebního materiálu je všude dost a tak to chce jen trochu zručnosti a trpělivost, dobrý nápad a jde se na věc. Za pár hodin je dílo hotovo a pak už jen stačí zapózovat fotografujícím turistům a doufat, že se sem tam někdo trefí drobnou mincí do připravéné misky nebo kelímku od coca-coly. Tento slon čekal na městské pláži obklopené zubovitými pískovcovými útvary, ležící přímo v historické části města. Kromě moře vody a moře písku tady najdete moře restaurací - typicky portugalské, italské, čínské, indické, mexické...čerskou jsme neviděli :-). Po nejznámější městské pěší zóně Rua Candido dos Reis, která je lemována množstvím obchůdků se suvenýry, bary, kavárnami a restauracemi, proudí davy lidí, kteří utrácejí za ptákoviny nebo si pročítají vystavené jídelní lístky a porovnávají ceny, aby se pak nechali zlákat a ukecat některým z náhončích jednotlivých restarací k obědu nebo večeři, která je stejná jako v kterémkoliv jiném podniku a většinou se výrazně neliší ani nabídkou jídel, ani cenou.

PT 311.jpg
<p>Následující ráno nás přivítalo dokonalé azuro. Po vydatné snídani jsme zamířili pro změnu navýchod. Algarve je tu pro turisty. Můžete vyjet po starých silničkách, které se kroutí podél pobřeží, aby vás přivedli k jednotlivým dobře městečkům, vesničkám i dobře značeným plážím nebo turistickým zajímavostem.&nbsp;Informační dopravní značky v červenohnědé barvě upozorňují a dobře navádějí řidiče k jednotlivým místům.</p>
<p>Další dopravní možností pro automobilisty je hlavní silnice N125. Vede ze západu na východ a na ni se napojují všechny zmíněné silnice nižších tříd. N125 prochází prakticky všemi významnými městy v Algarve a vzhledem k tomu, že často prochází centry měst, provoz na ní podle toho vypadá. </p>
<p>Pro toho, kdo opravdu spěchá a potřebuje se dostat z jednoho konce Algarve na druhý, je tady nová dálnice A22. Je určena turistům, jak jinak, a je bez poplatků. Po ní jsme vyrazili do jednoho z nejkrásnějších historických měst - <em>Taviry.</em></p>

Následující ráno nás přivítalo dokonalé azuro. Po vydatné snídani jsme zamířili pro změnu navýchod. Algarve je tu pro turisty. Můžete vyjet po starých silničkách, které se kroutí podél pobřeží, aby vás přivedli k jednotlivým dobře městečkům, vesničkám i dobře značeným plážím nebo turistickým zajímavostem. Informační dopravní značky v červenohnědé barvě upozorňují a dobře navádějí řidiče k jednotlivým místům.


Další dopravní možností pro automobilisty je hlavní silnice N125. Vede ze západu na východ a na ni se napojují všechny zmíněné silnice nižších tříd. N125 prochází prakticky všemi významnými městy v Algarve a vzhledem k tomu, že často prochází centry měst, provoz na ní podle toho vypadá.


Pro toho, kdo opravdu spěchá a potřebuje se dostat z jednoho konce Algarve na druhý, je tady nová dálnice A22. Je určena turistům, jak jinak, a je bez poplatků. Po ní jsme vyrazili do jednoho z nejkrásnějších historických měst - Taviry.

<p><em>Tavira</em> je vzdálená asi 30 km na východ od Fara. Byla založena již 400 let př.n.l. a vždy hrála&nbsp; významnou roli v obchodu se severní Afrikou. Starý most z roku 1667 byl vybudován na základech původn římské stavby a v této podobě slouží dodnes a dokonce i pro automobily. Město si kromě turismu&nbsp; na živobytí stále ještě vydělává jako rybářský přístav, čehož využívají místní restaurace s neuvěřitelným výběrem specialit z mořských plodů.</p>

Tavira je vzdálená asi 30 km na východ od Fara. Byla založena již 400 let př.n.l. a vždy hrála  významnou roli v obchodu se severní Afrikou. Starý most z roku 1667 byl vybudován na základech původn římské stavby a v této podobě slouží dodnes a dokonce i pro automobily. Město si kromě turismu  na živobytí stále ještě vydělává jako rybářský přístav, čehož využívají místní restaurace s neuvěřitelným výběrem specialit z mořských plodů.

Prošli jsme kolem <em>Torre de Tavira</em>, bývalé vodárenské věže, kde nás lákali na promítání panoramatických obrázků za 4 Euro, zabloudili jsme na dvůr <em>Palácio Galeria </em>ze 16. století se 16i pokoji a 16i střechami :-)) a vylezli na zbytky hradeb <em>Castela</em>, odkud byl krásný výhled na celé město. Pak jsme prošmejdili historické centrum, které je mimořádně zachovalé a zančně rozsáhlé. Většina domů je obložena&nbsp; <em>azulejos</em>, což jsou&nbsp; barevné nebo modrobílé dlaždice, typické výhradně pro Portugalsko. Jsou všude - na kostelích a církevních stavbách, kde zobrazují náboženské motivy, na historických stavbách s postavami zvířat, satirických karikatur či historických výjevů, v interierech i exterierech kaváren, obchodů i běžných domů, mostů či stanic lisabonského metra. Podle charakteru umístění jsou malovány ručně (výjevy) nebo vyráběny průmyslově (obklady domů).
Prošli jsme kolem Torre de Tavira, bývalé vodárenské věže, kde nás lákali na promítání panoramatických obrázků za 4 Euro, zabloudili jsme na dvůr Palácio Galeria ze 16. století se 16i pokoji a 16i střechami :-)) a vylezli na zbytky hradeb Castela, odkud byl krásný výhled na celé město. Pak jsme prošmejdili historické centrum, které je mimořádně zachovalé a zančně rozsáhlé. Většina domů je obložena  azulejos, což jsou  barevné nebo modrobílé dlaždice, typické výhradně pro Portugalsko. Jsou všude - na kostelích a církevních stavbách, kde zobrazují náboženské motivy, na historických stavbách s postavami zvířat, satirických karikatur či historických výjevů, v interierech i exterierech kaváren, obchodů i běžných domů, mostů či stanic lisabonského metra. Podle charakteru umístění jsou malovány ručně (výjevy) nebo vyráběny průmyslově (obklady domů).
Jedna z mnoha uliček Taviry. Úzká a čistá. Proti kamenných stavbám na severu Portugalska tady převládají zděné domy&nbsp;se zářící čistou bílou fasádou a průčelími obloženými azulejos. Výrobu dlaždic převzali Portugalci od Maurů a slovo azulejos pochází z maurského <em>al-zulecha</em>, což v doslovném překladu znamená "malý broušený kámen". Z původních maurských motivů, kterým korán zakazuje zobrazování lidských postav, postupně přecházeli na nové techniky, umožňující i jiné unikátní výjevy, až po zavedení britské technologie v 19.století, která znamenala masovní výrobu dlaždic pro zdobení kdejakého obchodu i továrny. Používají se dodnes, protože jsou-li dobře nalepeny, potřebují minimální údržbu, dobře se čistí a dobře tepelně izolují. Zkrátka a dobře, tolik dlaždic jsem ještě nikdy nikde neviděl!
Jedna z mnoha uliček Taviry. Úzká a čistá. Proti kamenných stavbám na severu Portugalska tady převládají zděné domy se zářící čistou bílou fasádou a průčelími obloženými azulejos. Výrobu dlaždic převzali Portugalci od Maurů a slovo azulejos pochází z maurského al-zulecha, což v doslovném překladu znamená "malý broušený kámen". Z původních maurských motivů, kterým korán zakazuje zobrazování lidských postav, postupně přecházeli na nové techniky, umožňující i jiné unikátní výjevy, až po zavedení britské technologie v 19.století, která znamenala masovní výrobu dlaždic pro zdobení kdejakého obchodu i továrny. Používají se dodnes, protože jsou-li dobře nalepeny, potřebují minimální údržbu, dobře se čistí a dobře tepelně izolují. Zkrátka a dobře, tolik dlaždic jsem ještě nikdy nikde neviděl!
<p>Pohlednice, sluneční brýle, šutry, vázičky, přívěšky....a klobouky. Pasti, pasti, pastičky na turisty!</p>

Pohlednice, sluneční brýle, šutry, vázičky, přívěšky....a klobouky. Pasti, pasti, pastičky na turisty!

<p>Tavira leží v rovinaté oblasti, takže nedisponuje žádnými panoramatickými výjevy "a la makarská". Ale to vůbec nevadí, protože je tady to k vidění tolik, že na nějaký kopce by stejně nezbylo času. Třeba nádherně upravený parčík naproti přístavu hrál barvami a lavičky pomohly odpočinout unaveným nohám.</p>

Tavira leží v rovinaté oblasti, takže nedisponuje žádnými panoramatickými výjevy "a la makarská". Ale to vůbec nevadí, protože je tady to k vidění tolik, že na nějaký kopce by stejně nezbylo času. Třeba nádherně upravený parčík naproti přístavu hrál barvami a lavičky pomohly odpočinout unaveným nohám.

Originální jídelní lístek ze suroviny typické pro Portugalsko - korku.
Originální jídelní lístek ze suroviny typické pro Portugalsko - korku.
Východní Algarve je úplně jiné než západní. Pobřeží od Fara až téměř ke španělským hranicím lemuje série ostrůvků, <em>ilhas,</em> tvořených pískem přecházejícím v písečné duny porostlé trávou. <em>Ilha Tavira</em> se táhne od Taviry směrem k Fuzetě a je dlouhá více než 14 kilometrů. Dostat se na ni lze pouze trajektem nebo vodním taxi. Bohužel (nebo snad bohudík) byla polední siesta a nic nejelo a tak jsem jeli my. Dál na východ k <em>Monte Gordo</em>, kde nás z prázdného parkoviště dřevěné písečné molo přivedlo na jednu z nekonečných pláží. Monte Gordo pravidelně v červnu zaplaví motocykly Harley-Davidson na jejich každoročním srazu.
Východní Algarve je úplně jiné než západní. Pobřeží od Fara až téměř ke španělským hranicím lemuje série ostrůvků, ilhas, tvořených pískem přecházejícím v písečné duny porostlé trávou. Ilha Tavira se táhne od Taviry směrem k Fuzetě a je dlouhá více než 14 kilometrů. Dostat se na ni lze pouze trajektem nebo vodním taxi. Bohužel (nebo snad bohudík) byla polední siesta a nic nejelo a tak jsem jeli my. Dál na východ k Monte Gordo, kde nás z prázdného parkoviště dřevěné písečné molo přivedlo na jednu z nekonečných pláží. Monte Gordo pravidelně v červnu zaplaví motocykly Harley-Davidson na jejich každoročním srazu.
Pláž u&nbsp;<em>Manta Rota. </em>Toto je pohled na západ. samozřejmě jsem to vyfotil i směrem na východ - je to stejný, jen zrcadlově obrácený :-)). Písek, písek, písek.......a písek. Boty dolů a walking. Moře nebylo studený, ale den už se pomalu chýlil. Tak rychle kilometr tam, kilometr zpátky a hajdy domů, vymyslet nějakou večeři.
Pláž u Manta Rota. Toto je pohled na západ. samozřejmě jsem to vyfotil i směrem na východ - je to stejný, jen zrcadlově obrácený :-)). Písek, písek, písek.......a písek. Boty dolů a walking. Moře nebylo studený, ale den už se pomalu chýlil. Tak rychle kilometr tam, kilometr zpátky a hajdy domů, vymyslet nějakou večeři.
<p>Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili v <em>Olhao</em>. Je to jedno z nejstarších rybářských měst a i v dnešní době je lov a zpracování ryb hlavní způsobem obživy místních obyvatel. V odpoledních hodinách už byl rybí trh pochopitelně uzavřen a tak jsem aspoň blejsknul z venku. Ale určitě se sem ještě vrátíme.</p>

Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili v Olhao. Je to jedno z nejstarších rybářských měst a i v dnešní době je lov a zpracování ryb hlavní způsobem obživy místních obyvatel. V odpoledních hodinách už byl rybí trh pochopitelně uzavřen a tak jsem aspoň blejsknul z venku. Ale určitě se sem ještě vrátíme.

Při krátké procházce po přístavní promenádě nás kromě uřvaných racků sledovali tito malí krabíci. Přiblížit se k nim moc nedalo, protože se okamžitě dávali na útěk a tak jsem to zkusil aspoň z dálky, velkým zoomem a rukou roztřesenou...
Při krátké procházce po přístavní promenádě nás kromě uřvaných racků sledovali tito malí krabíci. Přiblížit se k nim moc nedalo, protože se okamžitě dávali na útěk a tak jsem to zkusil aspoň z dálky, velkým zoomem a rukou roztřesenou...
Rybáři končili svůj pracovní den a možná se už chystali na další. Na moře vyplouvají v noci, aby v šest hodin ráno mohli svoje úlovky předali trhovcům a ti je mohli nabízet&nbsp; zvědavým turistům i ospalým domorodcům.
Rybáři končili svůj pracovní den a možná se už chystali na další. Na moře vyplouvají v noci, aby v šest hodin ráno mohli svoje úlovky předali trhovcům a ti je mohli nabízet  zvědavým turistům i ospalým domorodcům.
Poutač jednoho z obchodů s mořskými specialitami, který v této pozdní době kromě krevet a nějakých neznámých podezřelých potvor nenabízel už vůbec nic.
Poutač jednoho z obchodů s mořskými specialitami, který v této pozdní době kromě krevet a nějakých neznámých podezřelých potvor nenabízel už vůbec nic.
<em>Nossa Senhora do Rosario - </em>farní kostel ze 17. století u kterého se během bouře shromaždovaly manželky rybářů, aby se modlily za šťastný návrat svých manželů.
Nossa Senhora do Rosario - farní kostel ze 17. století u kterého se během bouře shromaždovaly manželky rybářů, aby se modlily za šťastný návrat svých manželů.
Interiér kostela je&nbsp; ve srovnání s tím, co jsme dosud viděli, velmi jednoduchý, nicméně kombinace zlaceného oltáře, dřevěných lavic, kamenné podlahy a bílých stěn je velmi působivá.
Interiér kostela je  ve srovnání s tím, co jsme dosud viděli, velmi jednoduchý, nicméně kombinace zlaceného oltáře, dřevěných lavic, kamenné podlahy a bílých stěn je velmi působivá.
A pak, že se stromy neumějí smát...<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/14.gif" />
A pak, že se stromy neumějí smát...
Další ráno bylo opět slunečné. Tentokrát jedeme na západ a první zastávkou je <em>Lagos.</em>
Další ráno bylo opět slunečné. Tentokrát jedeme na západ a první zastávkou je Lagos.
Lagos má bohatou historii a od roku 1577až do zemětřesení v roce 1755 bylo administrativním hlavním městem Algarve. Jindřich Mořeplavec&nbsp; město využíval jako základnu pro obchod s africkými zeměmi. Z té doby pochází i první trh s otroky v Evropě.
Lagos má bohatou historii a od roku 1577až do zemětřesení v roce 1755 bylo administrativním hlavním městem Algarve. Jindřich Mořeplavec  město využíval jako základnu pro obchod s africkými zeměmi. Z té doby pochází i první trh s otroky v Evropě.
Historické části města jsme se tentokrát vyhnulia zamířili na pobřeží. To je důvod, proč sem směřuje většina turistů. Pro orientaci posloužila i jedna z map umístěných na pobřeží a hned jsem věděl, jaká štreka mě dnes čeká...
Historické části města jsme se tentokrát vyhnulia zamířili na pobřeží. To je důvod, proč sem směřuje většina turistů. Pro orientaci posloužila i jedna z map umístěných na pobřeží a hned jsem věděl, jaká štreka mě dnes čeká...
Na východ od Lagosu se dá lenošit na více než čtyři kilometry dlouhé <em>Meia Praia.</em> Široký pruh písku je posetá bary, hospůdkami a samozřejmě turisty s dekami, baťůžky a slunečníky. Mnohem zajímavější je výběžek jižně od města. Toto je pohled z malé pláže<em>&nbsp; Praia do Pinhao</em>.
Na východ od Lagosu se dá lenošit na více než čtyři kilometry dlouhé Meia Praia. Široký pruh písku je posetá bary, hospůdkami a samozřejmě turisty s dekami, baťůžky a slunečníky. Mnohem zajímavější je výběžek jižně od města. Toto je pohled z malé pláže  Praia do Pinhao.
Kousek dál je pod strmými útesy ukrytá <em>Praia de Dona Ana.</em> Je to pravděpodobně jedna z nejfotogeničtějších pláží Algarve. Pobřeží je tady vyhloubeno vymletými pískovcovými skalami, pod kterými leží množství pláží, které se dají označit za malé a ještě menší. Některé jsou navíc přístupné výhradně z moře.
Kousek dál je pod strmými útesy ukrytá Praia de Dona Ana. Je to pravděpodobně jedna z nejfotogeničtějších pláží Algarve. Pobřeží je tady vyhloubeno vymletými pískovcovými skalami, pod kterými leží množství pláží, které se dají označit za malé a ještě menší. Některé jsou navíc přístupné výhradně z moře.
<em>Praia de Dona Ana.</em> Nespočítám, kolikrát jsem se zastavil, rozhlédl a vyfotil. Každý pohled je nový a každý stejně úžasný. V sezonu se tady nedá pohnout, náš čas byl ideální.
Praia de Dona Ana. Nespočítám, kolikrát jsem se zastavil, rozhlédl a vyfotil. Každý pohled je nový a každý stejně úžasný. V sezonu se tady nedá pohnout, náš čas byl ideální.
Nespočet útesů trčících z azurového moře dělá tuto oblast působivou a fotogenickou. Mírné vlny omývaly žlutý písek zdejší pláže a lákaly ke koupání. Samozřejmě, že jsem neodolal. Voda byla příjemně teplá a čistá a chělo se lenošit...
Nespočet útesů trčících z azurového moře dělá tuto oblast působivou a fotogenickou. Mírné vlny omývaly žlutý písek zdejší pláže a lákaly ke koupání. Samozřejmě, že jsem neodolal. Voda byla příjemně teplá a čistá a chělo se lenošit...
<p>Toto není dílo přírody, to si někdo zjednodušil přístup na jednu z utajených pláží. Z útesů se slézt nedá, člun nemáme, tak si uděláme dírku do skály....a jsme tam!</p>

Toto není dílo přírody, to si někdo zjednodušil přístup na jednu z utajených pláží. Z útesů se slézt nedá, člun nemáme, tak si uděláme dírku do skály....a jsme tam!

Ne každý má chuť poskakovat po členitém pobřeží jako kamzík (nebo jako já). Hodně turistů dá přednost vyhlídkové plavbě podél členitého pobřeží, která je pohodlnější, ale také nudnější.
Ne každý má chuť poskakovat po členitém pobřeží jako kamzík (nebo jako já). Hodně turistů dá přednost vyhlídkové plavbě podél členitého pobřeží, která je pohodlnější, ale také nudnější.
Na mnoha místech se žluté skály barví do růžova až do červena. Zem je rozrytá stovkami kanálů a pěšinky šplhají po stěných kolmých stěnroklí.
Na mnoha místech se žluté skály barví do růžova až do červena. Zem je rozrytá stovkami kanálů a pěšinky šplhají po stěných kolmých stěnroklí.
Dostat se na některou z pláží je poměrně složitý problém. Ne všude jsou schody a zábradlí, na mnoha místech jsem musel na všechny čtyři a pomalu krok za krokem postupovat dolů. Cestička se klikatila a odkrývala nádherné výhledy.
Dostat se na některou z pláží je poměrně složitý problém. Ne všude jsou schody a zábradlí, na mnoha místech jsem musel na všechny čtyři a pomalu krok za krokem postupovat dolů. Cestička se klikatila a odkrývala nádherné výhledy.
Zvládl jsem to. Namočit se do moře, pak chvíli posedět a uschnout na sluníčku a zase zpátky&nbsp; sto metrů nahoru cestou necestou...
Zvládl jsem to. Namočit se do moře, pak chvíli posedět a uschnout na sluníčku a zase zpátky  sto metrů nahoru cestou necestou...
Stanoviště vyhlídkových člunů na <em>Ponta de Pieade.</em> Pod majákem, který je poslední zastávkou lagoského vyhlídkového vláčku, se po kamenném schodišti dostanete k hladině moře, kde sedí opálenec v klobouku a láká na vyhlídkovou plavbu. Kousek od břehu se pohupuje několik člunů a čeká na své oběti. V mém případě marně...<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/14.gif" />
Stanoviště vyhlídkových člunů na Ponta de Pieade. Pod majákem, který je poslední zastávkou lagoského vyhlídkového vláčku, se po kamenném schodišti dostanete k hladině moře, kde sedí opálenec v klobouku a láká na vyhlídkovou plavbu. Kousek od břehu se pohupuje několik člunů a čeká na své oběti. V mém případě marně...
Dál na západ od majáku pokračuje stezka podél útesů až na pláž <em>Porto de Mós.</em> Já jsem už byl na výšlapu více jak dvě hodiny a tak jsem to otočil a zamířil zpátky. Volil jsem jinou rychlejší cestu, která se na několika místech poměrně vzdalovala od moře, ale zase nabízela jiné pohledy. Třeba na zelenou vegetaci, která pokrývala&nbsp; nehostinná skaliska.
Dál na západ od majáku pokračuje stezka podél útesů až na pláž Porto de Mós. Já jsem už byl na výšlapu více jak dvě hodiny a tak jsem to otočil a zamířil zpátky. Volil jsem jinou rychlejší cestu, která se na několika místech poměrně vzdalovala od moře, ale zase nabízela jiné pohledy. Třeba na zelenou vegetaci, která pokrývala  nehostinná skaliska.
Lagos jsme opustili a pokračovali směrem k Sagres. Zvolili jsme pobřežní silnici, ze které se záhy ztratil asfalt a dál to byl tankodrom. Pomalu jsem se přesouvali neznačenou krajinou a jediným vodítkem nám bylo slunce. Jedeme pořád na západ. Malá zastávka na&nbsp; písečné a téměř opuštěné pláži v malé vesničce <em>Salema, </em>za níž se cesta zase umoudřila. Vítejte zpátky v civilizaci!
Lagos jsme opustili a pokračovali směrem k Sagres. Zvolili jsme pobřežní silnici, ze které se záhy ztratil asfalt a dál to byl tankodrom. Pomalu jsem se přesouvali neznačenou krajinou a jediným vodítkem nám bylo slunce. Jedeme pořád na západ. Malá zastávka na  písečné a téměř opuštěné pláži v malé vesničce Salema, za níž se cesta zase umoudřila. Vítejte zpátky v civilizaci!
Atlantik! Jsme na západním pobřeží Portugalska. Projeli jsme <em>Vila do Bispo</em> a pokračovali až na <em>Praia do Castelejo,</em> jednu z atlantických pláží vyhledávaných hlavně surfaři. My jsme žádné prknaře neviděli, za to na útesy kroužilo několik paraglajdistů, kteří si užívali větru vanoucího od oceánu.
Atlantik! Jsme na západním pobřeží Portugalska. Projeli jsme Vila do Bispo a pokračovali až na Praia do Castelejo, jednu z atlantických pláží vyhledávaných hlavně surfaři. My jsme žádné prknaře neviděli, za to na útesy kroužilo několik paraglajdistů, kteří si užívali větru vanoucího od oceánu.
Oceán byl o něco chladnější, než moře. Procházka po neskutečně široké ploché pláži, omývané malými vlnkami, které zbyly z velkých vln tříštících se o skaliska, byla více než relaxační. Moře smazávalo stopy,které jsme zanechávali v písku, aby pláž dál vypadala jako jedno velké zrcadlo...
Oceán byl o něco chladnější, než moře. Procházka po neskutečně široké ploché pláži, omývané malými vlnkami, které zbyly z velkých vln tříštících se o skaliska, byla více než relaxační. Moře smazávalo stopy,které jsme zanechávali v písku, aby pláž dál vypadala jako jedno velké zrcadlo...
Říkal jsem, že se vrátíme do OLHAO. Ráno jsme si přivstali a vyrazili, ať jsme tam první... První jsme samozřejmě nebyli. Zatímco jsme čekali na molu na východ slunce, kolem nás šmejdily rybářské čluny, které vozily ryby na trh, ale taky děti do školy. My už školou povinní nejsme a tak jdeme koupit nějakou rybu.
Říkal jsem, že se vrátíme do OLHAO. Ráno jsme si přivstali a vyrazili, ať jsme tam první... První jsme samozřejmě nebyli. Zatímco jsme čekali na molu na východ slunce, kolem nás šmejdily rybářské čluny, které vozily ryby na trh, ale taky děti do školy. My už školou povinní nejsme a tak jdeme koupit nějakou rybu.
Trh se koná ve dvou moderních cihlových budovách u&nbsp; přístavu. Kromě neděle&nbsp; tady celý týden za&nbsp; svítání prodavači obsazují svá místa začínají prodávat vše, co je k sežrání.
Trh se koná ve dvou moderních cihlových budovách u  přístavu. Kromě neděle  tady celý týden za  svítání prodavači obsazují svá místa začínají prodávat vše, co je k sežrání.
V jedné budově&nbsp; je možné nakoupit ovoce, zeleninu a maso. Regály jsou plné a zboží naaranžované tak, že i když nechcete koupit vůbec nic, nutí vás to zastavit se a zkoumat, co že se to tady vlastně prodává. Tady to bylo jednoduché...
V jedné budově  je možné nakoupit ovoce, zeleninu a maso. Regály jsou plné a zboží naaranžované tak, že i když nechcete koupit vůbec nic, nutí vás to zastavit se a zkoumat, co že se to tady vlastně prodává. Tady to bylo jednoduché...
Sardinky, makrely, platýzové, tresky, mořští ďasi, krabi, chobotnice, sepie, humři, krevety, mušle....co si račte přát...
Sardinky, makrely, platýzové, tresky, mořští ďasi, krabi, chobotnice, sepie, humři, krevety, mušle....co si račte přát...
Jiný prodejce, stejné ryby. Koupíte buď celé nebo vykuchané, stažené z kůže či naporcované, ale vždy &nbsp;před chvílí z moře vytažené... Koupili jsme, ale stejně nevíme, co to bylo....dobré to bylo...
Jiný prodejce, stejné ryby. Koupíte buď celé nebo vykuchané, stažené z kůže či naporcované, ale vždy  před chvílí z moře vytažené... Koupili jsme, ale stejně nevíme, co to bylo....dobré to bylo...
<p>Barracudy. Kdyby to nemělo hlavy a nebyl jsem na rybím trhu, myslel bych si, že to jsou šály. Placaté dlouhé ryby byly natažejné jako&nbsp;prkna nebo stočené do spirály. Neochutnal jsem...škoda<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/15.gif" /></p>

Barracudy. Kdyby to nemělo hlavy a nebyl jsem na rybím trhu, myslel bych si, že to jsou šály. Placaté dlouhé ryby byly natažejné jako prkna nebo stočené do spirály. Neochutnal jsem...škoda

<p>Tady na mě zase koukaly králičí zadky (i předky) a pečlivě oškubané slepice i s hlavama... Blbost, ale to jsem ještě nikde neviděl...</p>

Tady na mě zase koukaly králičí zadky (i předky) a pečlivě oškubané slepice i s hlavama... Blbost, ale to jsem ještě nikde neviděl...

<p><em>Cabo de Sao Vicente.</em> Mys svatého Vincence je nejjihozápadnějším bodem Evropy. Dokresluje to i&nbsp; tento svařenec cyklisty s nultým kilometrovníkem. Římané věřili, že toto je místo, kde se každý večer slunce se sykotem noří do mořské hladiny. I my jsme byli zvědaví a jeli se na západ slunce podívat...</p>

Cabo de Sao Vicente. Mys svatého Vincence je nejjihozápadnějším bodem Evropy. Dokresluje to i  tento svařenec cyklisty s nultým kilometrovníkem. Římané věřili, že toto je místo, kde se každý večer slunce se sykotem noří do mořské hladiny. I my jsme byli zvědaví a jeli se na západ slunce podívat...

Cestou na mys svatého Vincence jsme míjeli několik zajímavostí. třeba obchůdek s místní keramikou. Divoce malované talíře pokrývaly celou zeď obchůdku, takže i blbec by pochopil, co se tady prodává. Jen mě napadlo, jestli by ty talíře vydržely i u nás. Přes noc...?
Cestou na mys svatého Vincence jsme míjeli několik zajímavostí. třeba obchůdek s místní keramikou. Divoce malované talíře pokrývaly celou zeď obchůdku, takže i blbec by pochopil, co se tady prodává. Jen mě napadlo, jestli by ty talíře vydržely i u nás. Přes noc...?
Západ slunce. Bylo chvíli před sedmou, když se slunce dotklo hladiny oceánu. Nesyčelo to. A za pět minut bylo po všem.... Kvůli tomu jsme jeli 35 km. Ale množství aut a lidí postávajích a posedávajících na skalách s hlavami namířenými ke slunci, které už nebylo vidět, nás uklidnilo. Nejsme jediní blázni na tomto konci světa...
Západ slunce. Bylo chvíli před sedmou, když se slunce dotklo hladiny oceánu. Nesyčelo to. A za pět minut bylo po všem.... Kvůli tomu jsme jeli 35 km. Ale množství aut a lidí postávajích a posedávajících na skalách s hlavami namířenými ke slunci, které už nebylo vidět, nás uklidnilo. Nejsme jediní blázni na tomto konci světa...
<p>Po celém Algarve nás poutače upozorňovaly na návštěvu Sand City. Jen jsme se nemohli zorientovat, kde se to koná. Bylo to jen pár kilometrů od Albufeiry, ve vesnici Pera. K našemu štěstí už byla atrakce uzavřena a probíhal úklid. Dovnitř nás nepustili ani za úplatu a tak jsme aspoň šmejdili podél plotu, hledali díry k nakouknutí do areálu, nosili jeden druhého na zádech, aby bylo něco vidět a nebo jen zvedli ruce s foťákem nad hlavu a jako periskopem vyfotili to, co foťák uviděl...</p>

Po celém Algarve nás poutače upozorňovaly na návštěvu Sand City. Jen jsme se nemohli zorientovat, kde se to koná. Bylo to jen pár kilometrů od Albufeiry, ve vesnici Pera. K našemu štěstí už byla atrakce uzavřena a probíhal úklid. Dovnitř nás nepustili ani za úplatu a tak jsme aspoň šmejdili podél plotu, hledali díry k nakouknutí do areálu, nosili jeden druhého na zádech, aby bylo něco vidět a nebo jen zvedli ruce s foťákem nad hlavu a jako periskopem vyfotili to, co foťák uviděl...

Podařilo se vyfotit jen zlomet toho, co areál obsahoval. Výstava písečných soch byla laděna do tematu "Hollywood" a rozměry&nbsp; písečných děl byly nevídané. Určitě dalo spoustu práce něco takového vybudovat a možná ještě více práce to celou sezonu udržet v bezvadném stavu. Však si za to taky nechali dobře zaplatit...
Podařilo se vyfotit jen zlomet toho, co areál obsahoval. Výstava písečných soch byla laděna do tematu "Hollywood" a rozměry  písečných děl byly nevídané. Určitě dalo spoustu práce něco takového vybudovat a možná ještě více práce to celou sezonu udržet v bezvadném stavu. Však si za to taky nechali dobře zaplatit...
Atrakce je v provozu během hlavní turistické sezony a údajně nejpůsobivější je ve večerních hodinách. Perfektní nasvícení celého areálu dodává dílům písečných mistrů nové rozměry...
Atrakce je v provozu během hlavní turistické sezony a údajně nejpůsobivější je ve večerních hodinách. Perfektní nasvícení celého areálu dodává dílům písečných mistrů nové rozměry...
Jedna&nbsp;z mnoha rezidencí poblíž <em>Carvoeira.</em> A že jich tam bylo. Jen nevím, která je ta Havlova.
Jedna z mnoha rezidencí poblíž Carvoeira. A že jich tam bylo. Jen nevím, která je ta Havlova.
Algarve je pastva pro oči, tělo i duši. Takových výhledů na procházkách či krkolomných tůrách po pobřežních skalách je nespočet.
Algarve je pastva pro oči, tělo i duši. Takových výhledů na procházkách či krkolomných tůrách po pobřežních skalách je nespočet.
Další maják. Jmenoval se......<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/21.gif" />
Další maják. Jmenoval se......
Místo pro lenošení. Krásná písečná pláž v <em>Benagilu. </em>Po silnici jsme sjeli podél úzké rokle až k moři. Jinak to nejde, jiná cesta nevede. Vesnička není nijak veliká a pláž je o to útulnější.
Místo pro lenošení. Krásná písečná pláž v Benagilu. Po silnici jsme sjeli podél úzké rokle až k moři. Jinak to nejde, jiná cesta nevede. Vesnička není nijak veliká a pláž je o to útulnější.
Moře se ten den opravdu snažilo. Kde se vzaly ty vlny, nevím, ale byly opravdu dosti výživné. Chvílemi jsem měl pocit, že jsem v Atlantiku. Naštěstí to bylo teplejší...
Moře se ten den opravdu snažilo. Kde se vzaly ty vlny, nevím, ale byly opravdu dosti výživné. Chvílemi jsem měl pocit, že jsem v Atlantiku. Naštěstí to bylo teplejší...
Nádhera! Myslím to moře, samozřejmě<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/16.gif" />
Nádhera! Myslím to moře, samozřejmě
Turista. Neznám ho, ale stálo za to jej pozorovat. Chvilku šmejdil okolo a pak si vylezl na kousek skály v moři. Hádejte, jak dlouho tam vydržel...?
Turista. Neznám ho, ale stálo za to jej pozorovat. Chvilku šmejdil okolo a pak si vylezl na kousek skály v moři. Hádejte, jak dlouho tam vydržel...?
Všudypřítomné <em>azulejos.</em> Tentokrát na lavičce.
Všudypřítomné azulejos. Tentokrát na lavičce.
Taky turista. Podle těch pivních flašek to odhaduju na nějakých čehůna. To je hnus, velebnosti...
Taky turista. Podle těch pivních flašek to odhaduju na nějakých čehůna. To je hnus, velebnosti...
Vyberte si. Buď historická centra nebo moderní ubytovací komplexy. Svět se zbláznil, ale není jen oranžový...
Vyberte si. Buď historická centra nebo moderní ubytovací komplexy. Svět se zbláznil, ale není jen oranžový...
Asi jeden z nejsilnějších zážitků. V přístavu <em>Vilamoura </em>jsme zaplatili&nbsp;&nbsp;a nasedli na tuto gumovou&nbsp;lodičku bez motoru na zádi.&nbsp;Poloprázdná (je přece po sezoně) nás vezla podél pobřežních útesů a vymetala s námi mořské jeskyně. Pak to otočila na volné moře a v tu ránu jsme zjistili, že to má i motor. Ukrytý někde v útrobách lodi dával lodi neskutečnou rychlost (prospekt hovořil o 55 uzlech) a rychle jsme začali vytahovat větrovky.
Asi jeden z nejsilnějších zážitků. V přístavu Vilamoura jsme zaplatili  a nasedli na tuto gumovou lodičku bez motoru na zádi. Poloprázdná (je přece po sezoně) nás vezla podél pobřežních útesů a vymetala s námi mořské jeskyně. Pak to otočila na volné moře a v tu ránu jsme zjistili, že to má i motor. Ukrytý někde v útrobách lodi dával lodi neskutečnou rychlost (prospekt hovořil o 55 uzlech) a rychle jsme začali vytahovat větrovky.
Asi po dvacetiminutové šílené plavbě, kdy jsem si málem přikousl jazyk a vyrazil zuby se loď zastavila. Byli jsme uprostřed 20-30 kusového hejna delfínů...
Asi po dvacetiminutové šílené plavbě, kdy jsem si málem přikousl jazyk a vyrazil zuby se loď zastavila. Byli jsme uprostřed 20-30 kusového hejna delfínů...
Delfíni doprovázeli naši loď a vypadalo to, že si to užívají. Nebo se předváděli? Každopádně to byla nádherná půlhodina, během které jsme si mohli hlavy ukroutit a foťáky ucvakat. Ale kdo někdy fotil delfíny, ví o čem go. Ty mrchy prostě nepostojí, nezapózují a jen se blbě tlemí a plavou a plavou...s nakloněnou hlavou...
Delfíni doprovázeli naši loď a vypadalo to, že si to užívají. Nebo se předváděli? Každopádně to byla nádherná půlhodina, během které jsme si mohli hlavy ukroutit a foťáky ucvakat. Ale kdo někdy fotil delfíny, ví o čem go. Ty mrchy prostě nepostojí, nezapózují a jen se blbě tlemí a plavou a plavou...s nakloněnou hlavou...
Toto byli jiní pašáci. Stačil jeden pokus a měl jsem je tam. Že jsou umělí a nehýbou se? Kdo mi to dokáže? Snad jen ty baráky v pozadí by mě mohly prozradit, že jsem fotil kruhový objezd...
Toto byli jiní pašáci. Stačil jeden pokus a měl jsem je tam. Že jsou umělí a nehýbou se? Kdo mi to dokáže? Snad jen ty baráky v pozadí by mě mohly prozradit, že jsem fotil kruhový objezd...
"Náš" kruháč. Náš říkám proto, že se na něm odbočovalo k našemu hotelu. navigace zněla "u globusu doleva". Taky mi mohlo dojít, že se nejedná o nákupní centrum Globus, že?
"Náš" kruháč. Náš říkám proto, že se na něm odbočovalo k našemu hotelu. navigace zněla "u globusu doleva". Taky mi mohlo dojít, že se nejedná o nákupní centrum Globus, že?
Dobrý nápad, ty jejich kruháče. Na každém z nich bylo "něco", co usnadňovalo orientaci. Třeba u "žížal" jsme odbočovali k.... no, jen si tak vzpomenout... Ale to už je teď jedno. Náš pobyt u moře právě končí. Sbohem Algarve! Určitě se sem ještě někdy chci podívat. Stojí to za to.
Dobrý nápad, ty jejich kruháče. Na každém z nich bylo "něco", co usnadňovalo orientaci. Třeba u "žížal" jsme odbočovali k.... no, jen si tak vzpomenout... Ale to už je teď jedno. Náš pobyt u moře právě končí. Sbohem Algarve! Určitě se sem ještě někdy chci podívat. Stojí to za to.
08.11.2008 11:32:42
motopospa
Sněhové zprávy

Sněhové zprávy

Co Vás zaujalo?

Motorky a cestování (3819 | 26%)
Hory a lyže (3698 | 25%)
Vodní radovánky (3591 | 25%)
Od všeckého kósek (3525 | 24%)
Jména osob figurujících na těchto webových stránkách jsou pravdivá. Každá osoba může mít více jmen, názvů, přezdívek, ale vždy se jedná o stále stejného jedince. Počet dětí, rodinný stav a hmotné statky každého jedince nemusí odpovídat současnému stavu. Pokud jsem někoho napadl a urazil či jinak poškodil na těle, duši nebo majetku, tímto se mu omlouvám, ale stejně bych to udělal znovu a rád.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one