1 047 Tauplitz.jpg
Hromada písmenek a obrázků, jejichž účelem je nikoli odradit, ale potěšit kamarády, rodinu, hledače i náhodné surfaře. A taky jako prevence proti Alzheimerovi...

Norsko 2008 - II.

Norsko 2008 - část druhá

Opustili jsme lidi a města a vydali se do hor. Pohoří a národní park Jotunheimen s nejvyšší a bývalou nejvyšší horou Norska, řeky, sníh, vodopády... Tichá nádhera, která se dá vyfotit, ale musí se zažít...

Ráno jsme  se s Erikem rozloučili a zamířili na sever. Trajektem přes Sognefjord nahoru do Forde, města, v jehož okolí se valí několik pěkných vodopádů. Přijeli, viděli a pokračovali dále.
Ráno jsme  se s Erikem rozloučili a zamířili na sever. Trajektem přes Sognefjord nahoru do Forde, města, v jehož okolí se valí několik pěkných vodopádů. Přijeli, viděli a pokračovali dále.
Ve Viskedalu jsme opětovně najeli na silnici č.13. Opustila fjord a začala stoupat...
Ve Viskedalu jsme opětovně najeli na silnici č.13. Opustila fjord a začala stoupat...
Jedna z mnoha zastávek. Obrovská masa vody se valí prudkým spádem kamenitým korytem, aby o několik stovek metrů dále vtrhla doslova jako "velká voda" do Sognefjordu. Nic společného se širokou, klidnou deltou, kdy není poznat, co je ještě řeka a co jezero či moře.
Jedna z mnoha zastávek. Obrovská masa vody se valí prudkým spádem kamenitým korytem, aby o několik stovek metrů dále vtrhla doslova jako "velká voda" do Sognefjordu. Nic společného se širokou, klidnou deltou, kdy není poznat, co je ještě řeka a co jezero či moře.
Kostelíky jsou věčnou inspirací pro focení. Zvlátě, když za sebou mají nádherné pozadí šedobílých hor. Samozřejmostí u kostela jsou hřbitovy. Na rozdíl od nás žádné mramorové desky a kytičky. Jen jednoduchý pomník s nápisem a tráva...
Kostelíky jsou věčnou inspirací pro focení. Zvlátě, když za sebou mají nádherné pozadí šedobílých hor. Samozřejmostí u kostela jsou hřbitovy. Na rozdíl od nás žádné mramorové desky a kytičky. Jen jednoduchý pomník s nápisem a tráva...
Svačinka u vyhlídky Mel a prohlídka dalšího vodopádu. Tady to spíše byly prudké peřeje, ale jako vždy krajina prostě úžasná.
Svačinka u vyhlídky Mel a prohlídka dalšího vodopádu. Tady to spíše byly prudké peřeje, ale jako vždy krajina prostě úžasná.
Most  nebo spíše lávka přes vodopád s poměrně složitou, ale precizně vypracovanou konstrukcí z nerezi a hliníku. To by bylo něco prosběrače barevných kovů:-). Zajímavostí byly vrátka na každé straně mostu.
Most  nebo spíše lávka přes vodopád s poměrně složitou, ale precizně vypracovanou konstrukcí z nerezi a hliníku. To by bylo něco prosběrače barevných kovů:-). Zajímavostí byly vrátka na každé straně mostu.
Podruhé jsme přejeli Sognefjord a protože první trajekt jel do Vangsnes, pokračovali jsme stále po třináctce na jih. Fo´ták stále v pohotovosti, hlava ukroucená z toho nekonečnýho rozhlížení...
Podruhé jsme přejeli Sognefjord a protože první trajekt jel do Vangsnes, pokračovali jsme stále po třináctce na jih. Fo´ták stále v pohotovosti, hlava ukroucená z toho nekonečnýho rozhlížení...
<p>Sice jsme se pohybovali jen něco kolem 1000&nbsp; metrů nad mořem, ale sníh byl v této výšce samozřejmostí.</p>

Sice jsme se pohybovali jen něco kolem 1000  metrů nad mořem, ale sníh byl v této výšce samozřejmostí.

<p>Občas jsem si neodpustil zastavit a doslova poskládat nějaký záběr.</p>

Občas jsem si neodpustil zastavit a doslova poskládat nějaký záběr.

Tunely, tunely, tunely... Možná by bylo zajímavé počítat, kolik jich vlastně bylo. Krátké, dlouhé, většinou jen vyhloubené ve skále, vyjímečně zevnitř vyztužované a betonované, často s množstvím vody kapajícím ze stropu. Ale vždy s perfektním asfaltem a značením.
Tunely, tunely, tunely... Možná by bylo zajímavé počítat, kolik jich vlastně bylo. Krátké, dlouhé, většinou jen vyhloubené ve skále, vyjímečně zevnitř vyztužované a betonované, často s množstvím vody kapajícím ze stropu. Ale vždy s perfektním asfaltem a značením.
Ledové kry na jezeře z oblasti u Helgatunu
Ledové kry na jezeře z oblasti u Helgatunu
<p>Takové počasí umí naplánovat jen velmi málo jedinců. Kamarádi měli prostě štěstí...<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/14.gif" /></p>

Takové počasí umí naplánovat jen velmi málo jedinců. Kamarádi měli prostě štěstí...

I silnice může vypadat zajímavě. Možná to měl být zase tunel, ale asi jim to spadlo...
I silnice může vypadat zajímavě. Možná to měl být zase tunel, ale asi jim to spadlo...
Norové jsou chataři a chalupáři. Ale kdo seče ty střechy?
Norové jsou chataři a chalupáři. Ale kdo seče ty střechy?
<p>Malé vikingské muzeum u benzinky v Narov-dalen.</p>

Malé vikingské muzeum u benzinky v Narov-dalen.

Jedna z atrakcí v městečku Flam. Toto je pouze restaurace, něco jako krušnohorský expres. Skutečná vyhlídková železnice překonává na vzdálenosti 24 km převýšení více než 800 m. Nejsem mašinfíra a tak nevím, jestli mám uznale pokyvovat hlavou nebo jestli je to normální?
Jedna z atrakcí v městečku Flam. Toto je pouze restaurace, něco jako krušnohorský expres. Skutečná vyhlídková železnice překonává na vzdálenosti 24 km převýšení více než 800 m. Nejsem mašinfíra a tak nevím, jestli mám uznale pokyvovat hlavou nebo jestli je to normální?
Mohli jsme zvolit průjezd nejdelším tunelem (24,5km), ale my jsme to raděli objeli (200km) přes Hol a Gol a večer se ubytovali za školním hřištěm u Laerdalu. Po 570 km se nám s vidinou klidné noci ani nechtělo hledat přístřešek nebo stavět stan. Karimatka, spacák a...dobrou noc!
Mohli jsme zvolit průjezd nejdelším tunelem (24,5km), ale my jsme to raděli objeli (200km) přes Hol a Gol a večer se ubytovali za školním hřištěm u Laerdalu. Po 570 km se nám s vidinou klidné noci ani nechtělo hledat přístřešek nebo stavět stan. Karimatka, spacák a...dobrou noc!
První atrakcí dalšího dne byl výlet k Nigardsbreen, jednomu z mnoha splazů ledovce Jostedal. Pěšky se&nbsp;lenochům nechtělo a vyhrála to lodička. Ale že by jsme si tím nějak moc pomohli, to se říct nedá, protože větší část cesty jsme museli po svých...
První atrakcí dalšího dne byl výlet k Nigardsbreen, jednomu z mnoha splazů ledovce Jostedal. Pěšky se lenochům nechtělo a vyhrála to lodička. Ale že by jsme si tím nějak moc pomohli, to se říct nedá, protože větší část cesty jsme museli po svých...
Neuvěřitelné! Ledovec je opravdu z ledu! Trochu nadšení, trochu zklamání, ale hlavně, že je co fotit!
Neuvěřitelné! Ledovec je opravdu z ledu! Trochu nadšení, trochu zklamání, ale hlavně, že je co fotit!
Je možné zakoupit výlet s guidem na ledovec. Trvá od dvou do šesti hodin a jeho součástí je výstup na ledovec, překonávání trhlin, prolézání ledovcových jeskyní atd. Bez maček, cepínu a přilby na hlavě se tady pohybovat nedá. Vzájemné navázání na lano je předpokladem pro to, aby se z ledovcového treku vrátil stejný počet lidí, jaký na něj vyrazil. Z praskliny se vylézá hóóódně těžce...
Je možné zakoupit výlet s guidem na ledovec. Trvá od dvou do šesti hodin a jeho součástí je výstup na ledovec, překonávání trhlin, prolézání ledovcových jeskyní atd. Bez maček, cepínu a přilby na hlavě se tady pohybovat nedá. Vzájemné navázání na lano je předpokladem pro to, aby se z ledovcového treku vrátil stejný počet lidí, jaký na něj vyrazil. Z praskliny se vylézá hóóódně těžce...
U hrany ledovce se žádné velké teplo nekoná, ale stačí ujít pár metrů na zpáteční cestě a zjistíce, že v motorkářských hadrech se lépe jezdí než chodí. Ale aspoň jsem spojil sušení s opalováním...
U hrany ledovce se žádné velké teplo nekoná, ale stačí ujít pár metrů na zpáteční cestě a zjistíce, že v motorkářských hadrech se lépe jezdí než chodí. Ale aspoň jsem spojil sušení s opalováním...
Míříme po silnici č.55 podél Lustrafjordu k Jotunheimenu
Míříme po silnici č.55 podél Lustrafjordu k Jotunheimenu
Panoramata...
Panoramata...
Tato silnice je od listopadu do května uzavřená. Vesnice se tady nekonají, jen skály, tráva, sníh a voda, vítr a ticho... A sem tam nějací magoři na motorkách...
Tato silnice je od listopadu do května uzavřená. Vesnice se tady nekonají, jen skály, tráva, sníh a voda, vítr a ticho... A sem tam nějací magoři na motorkách...
Vjezd do dalšího z vikingských muzeí. Tentokrát v Elveseteru.
Vjezd do dalšího z vikingských muzeí. Tentokrát v Elveseteru.
Dominantou byl cca 20m vysoký sloup a vytesávanými reliéfy. Co zamenaly,ví bůh. Celý by se na fotku nevešel, tak aspoň jeho hlavice.
Dominantou byl cca 20m vysoký sloup a vytesávanými reliéfy. Co zamenaly,ví bůh. Celý by se na fotku nevešel, tak aspoň jeho hlavice.
<p>Na výšlap na na nejvyšší horu Norska Galdhopiggen (2469) bylo ten den už pozdě. Ale lyžování na ledovci lákalo. Slunce, modrá obloha, teplo, široké, upravené sjezdovky, na kterých se podle vyjetých oblouků dalo spočítat, kolik jízd se na nich jelo, jednoduchý kotvový vlek, snowpark pro ty, co to bez skákání neumí.Denní lístek cca 300NOK, půjčovna to samé. &nbsp;Ale těch lidí!!! Jako ve Špindlu<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/14.gif" /></p>

Na výšlap na na nejvyšší horu Norska Galdhopiggen (2469) bylo ten den už pozdě. Ale lyžování na ledovci lákalo. Slunce, modrá obloha, teplo, široké, upravené sjezdovky, na kterých se podle vyjetých oblouků dalo spočítat, kolik jízd se na nich jelo, jednoduchý kotvový vlek, snowpark pro ty, co to bez skákání neumí.Denní lístek cca 300NOK, půjčovna to samé.  Ale těch lidí!!! Jako ve Špindlu

Pohled ze sjezdu do údolí Leirdalen.
Pohled ze sjezdu do údolí Leirdalen.
Lom. Jeden z nejstarších původních dřevěných kostelů v Norsku. Nebo úplně nejstarší?<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/21.gif" />
Lom. Jeden z nejstarších původních dřevěných kostelů v Norsku. Nebo úplně nejstarší?
Chatky v kempu. kdo nechce spát pod stanem za 100-150 NOK, může si pronajmout srub s trávou na střeše za 300-600 NOK. Pro tři lidi celkem jasná volba. Srub má ledničku, vařič, radiátor nebo zářič, postele s matracemi a někdy i něco na přikrytí. V kempech bývají pěkné sociálky se sprchami na 5-10NOK. Za srub zaplatíte večer a ráno uklidíte, necháte klíč ve dveřích a na pá pá... Úžasně jednoduché a fungující. Teda v Norsku, ne u nás...<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/15.gif" />
Chatky v kempu. kdo nechce spát pod stanem za 100-150 NOK, může si pronajmout srub s trávou na střeše za 300-600 NOK. Pro tři lidi celkem jasná volba. Srub má ledničku, vařič, radiátor nebo zářič, postele s matracemi a někdy i něco na přikrytí. V kempech bývají pěkné sociálky se sprchami na 5-10NOK. Za srub zaplatíte večer a ráno uklidíte, necháte klíč ve dveřích a na pá pá... Úžasně jednoduché a fungující. Teda v Norsku, ne u nás...
Z Lomu jsme pokračovali údolím řeky Otty na severovýchod. Otta je krásná, divoká, dravá řeka s možností komerčního raftingu, ale na mnoha místech se to jet nedá. Jako všude jinde ji lemuje bezpočet kempů a volných odstavných ploch pro kempování a karavany.
Z Lomu jsme pokračovali údolím řeky Otty na severovýchod. Otta je krásná, divoká, dravá řeka s možností komerčního raftingu, ale na mnoha místech se to jet nedá. Jako všude jinde ji lemuje bezpočet kempů a volných odstavných ploch pro kempování a karavany.
Silnice č.258 - zkratka do Strynu - překvapila Hondy VTX šotolinovým povrchem. Nikoli však mého V-Stroma. Ten se cítil jako doma a po minutí značky upozorňující řidiče karavanů: "Tudy NE!", tak trochu tušil, že to bude něco jiného. Opět neskutečné výhledy a nádherná krajina.
Silnice č.258 - zkratka do Strynu - překvapila Hondy VTX šotolinovým povrchem. Nikoli však mého V-Stroma. Ten se cítil jako doma a po minutí značky upozorňující řidiče karavanů: "Tudy NE!", tak trochu tušil, že to bude něco jiného. Opět neskutečné výhledy a nádherná krajina.
Sommerski centrum Stryn. Už ne ledovec, ale normální sníh. Dost slušné na polovinu července a nadmořskou výšku 1200 m. A právě tady si někteří jedinci mohli zalyžovat, ale hlavně se poučit o "way, how to make money!"
Sommerski centrum Stryn. Už ne ledovec, ale normální sníh. Dost slušné na polovinu července a nadmořskou výšku 1200 m. A právě tady si někteří jedinci mohli zalyžovat, ale hlavně se poučit o "way, how to make money!"
<p>Sněhu opravdu nebylo málo...</p>

Sněhu opravdu nebylo málo...

Vodopád u Videseteru.
Vodopád u Videseteru.
Den jsme zakončili ve Fosnes. Zatímco někteří ihned zalehli na krásném plácku pod vysokými smrky u jezera, já šel čarovat s foťákem. Bylo něco po deváté a to správný světlo...
Den jsme zakončili ve Fosnes. Zatímco někteří ihned zalehli na krásném plácku pod vysokými smrky u jezera, já šel čarovat s foťákem. Bylo něco po deváté a to správný světlo...
Ale ani ve 21 hodin není pozdě na to, zalyžovat si na jezeře. Norové spí hlavně v zimě<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/14.gif" />
Ale ani ve 21 hodin není pozdě na to, zalyžovat si na jezeře. Norové spí hlavně v zimě
A zase kostelík. Ve Fosnes.
A zase kostelík. Ve Fosnes.
Domečky, kopečky...
Domečky, kopečky...
<p>...a další...</p>

...a další...

Ráno se skupina rozdělila. Zatímco se větší část spánku připravovala na lyžování v Sommerski centru, menší (ale kvalitnější) část skupiny zvolila výstup na Bricksdalbreen - další ze splazů Jostedalu. Cesta k němu vedla kolem vodopádu. Možná má i jméno<img alt="" src="/fckeditor/editor/smiley/msn/21.gif" />
Ráno se skupina rozdělila. Zatímco se větší část spánku připravovala na lyžování v Sommerski centru, menší (ale kvalitnější) část skupiny zvolila výstup na Bricksdalbreen - další ze splazů Jostedalu. Cesta k němu vedla kolem vodopádu. Možná má i jméno
Bricksdalbreen. Těžko říct, který ledovcový splaz je nejkrásnější. Tento však byl asi nejnavštěvovanější. Cesta k němu trvá pěšky asi 40 min, ale dá se k němu dovézt motorovým vláčkem. A tak zatímco stařenky funí do kopce, omladina se&nbsp; veze. Ve srovnání s raftem na jezeře je ledovec opravdu macek...
Bricksdalbreen. Těžko říct, který ledovcový splaz je nejkrásnější. Tento však byl asi nejnavštěvovanější. Cesta k němu trvá pěšky asi 40 min, ale dá se k němu dovézt motorovým vláčkem. A tak zatímco stařenky funí do kopce, omladina se  veze. Ve srovnání s raftem na jezeře je ledovec opravdu macek...
Bricksdal se doplazil do ledovcového jezera v nadmořské výšce 150 m! Přístup k patě ledovce je zakázán a ohraničen řetězy. Nikdo z turistů ale stejně nezasatví a jde dál. Přeleze jednu zábranu, o sto metrů dál druhou a po dalších sto metrech si může na ledovec sáhnout. Hmm, studený...
Bricksdal se doplazil do ledovcového jezera v nadmořské výšce 150 m! Přístup k patě ledovce je zakázán a ohraničen řetězy. Nikdo z turistů ale stejně nezasatví a jde dál. Přeleze jednu zábranu, o sto metrů dál druhou a po dalších sto metrech si může na ledovec sáhnout. Hmm, studený...
Hlavní důvod, proč se nesmí až k ledovci je bezpečnostní. Měl jsem to štěstí slyšet silné zapraskání podobné hromu. To se utrhla část ledovce a zřítila se dolů. Některé kusy ledu se dokutálely až k patě ledovce a jejich hmotnost se dala odhadnout na více než 1000 kg. Bohužel jsem neviděl, jak všichni ti dědkové a babky zahazují berly a hole a prchají pryč. Ale žádná noha ani ruka z pod ledu netrčela a zřejmě to všichni stihli...
Hlavní důvod, proč se nesmí až k ledovci je bezpečnostní. Měl jsem to štěstí slyšet silné zapraskání podobné hromu. To se utrhla část ledovce a zřítila se dolů. Některé kusy ledu se dokutálely až k patě ledovce a jejich hmotnost se dala odhadnout na více než 1000 kg. Bohužel jsem neviděl, jak všichni ti dědkové a babky zahazují berly a hole a prchají pryč. Ale žádná noha ani ruka z pod ledu netrčela a zřejmě to všichni stihli...
Pohled na jezero od ledovce.
Pohled na jezero od ledovce.
Pár tunových kousků skončilo v jezeře... Pro všechny: NELEZTE TAM!!!
Pár tunových kousků skončilo v jezeře... Pro všechny: NELEZTE TAM!!!
18.02.2013 01:47:28
motopospa
Sněhové zprávy

Sněhové zprávy

Co Vás zaujalo?

Motorky a cestování (3819 | 26%)
Hory a lyže (3698 | 25%)
Vodní radovánky (3591 | 25%)
Od všeckého kósek (3525 | 24%)
Jména osob figurujících na těchto webových stránkách jsou pravdivá. Každá osoba může mít více jmen, názvů, přezdívek, ale vždy se jedná o stále stejného jedince. Počet dětí, rodinný stav a hmotné statky každého jedince nemusí odpovídat současnému stavu. Pokud jsem někoho napadl a urazil či jinak poškodil na těle, duši nebo majetku, tímto se mu omlouvám, ale stejně bych to udělal znovu a rád.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one