1 047 Tauplitz.jpg
Hromada písmenek a obrázků, jejichž účelem je nikoli odradit, ale potěšit kamarády, rodinu, hledače i náhodné surfaře. A taky jako prevence proti Alzheimerovi...
ALPY 2008

Výlet do Rakouska na začátku května měl být jakýmsi vzájemným oťukáváním před prázdninovou cestou do Skandinávie. Vše proběhlo bez nejmenších problémů, počasí bylo fantastické, trasy po perfektních rakouských a německých silnicích taky, na sjezdovkách chyběli lidi a ubytování nemělo chybu. Snad mi kamarádi prominou, že jsem nutil vydržet na motorkách od rána do večera, snad mi budou vděčni za to, co všechno projeli a viděli:-)

Pod Znojmem jsme odbočili z hlavní silnice a bočními silničkami přes Horn, Krems, po břehu Dunaje do Ybbs a dále pak směrem na M

Pod Znojmem jsme odbočili z hlavní silnice a bočními silničkami přes Horn, Krems, po břehu Dunaje do Ybbs a dále pak směrem na M

Cesta z Mariazelul podél Salzy je vždycky pěkná a bylo vidět, že vodáci už vytáhli své nádobíčko a na řece se to rafty a kajaky

Cesta z Mariazelul podél Salzy je vždycky pěkná a bylo vidět, že vodáci už vytáhli své nádobíčko a na řece se to rafty a kajaky

Na jedné z mnoha zastávek. Tato byla benzínová, kafová a cigaretová. My, co jsme nedělali ani jedno, jsme měli čas na kochání a

Na jedné z mnoha zastávek. Tato byla benzínová, kafová a cigaretová. My, co jsme nedělali ani jedno, jsme měli čas na kochání a

Na konci prvního dne jsme zaparkovali před baráčkem "U babiny" a šli omrknout dočasné bydliště.

Na konci prvního dne jsme zaparkovali před baráčkem "U babiny" a šli omrknout dočasné bydliště.

Měli jsme za sebou něco málo přes 700 km a těšili se na večírek i na postel.
Domeček už něco pamatoval a paní domácí taky. Nábytek určitě nepocházel z IKEI a kachlový sporák už vůbec ne. Ale za 8 Euro na noc jsme měli vše, co jsme potřebovali, včetně královské snídaně při které jsme s babinou pokecali. Škoda, že neumíme německy!
Domeček už něco pamatoval a paní domácí taky. Nábytek určitě nepocházel z IKEI a kachlový sporák už vůbec ne. Ale za 8 Euro na noc jsme měli vše, co jsme potřebovali, včetně královské snídaně při které jsme s babinou pokecali. Škoda, že neumíme německy!
Ranní probuzení a výhled stál za to a byl stejný po celý pobyt. Z hor pomalu mizí sních a jaro je vidět všude, na zahrádke před domem, na rozkvetlých stromech, na louce plné žlutých pampelišek...Nádhera.
Ranní probuzení a výhled stál za to a byl stejný po celý pobyt. Z hor pomalu mizí sních a jaro je vidět všude, na zahrádke před domem, na rozkvetlých stromech, na louce plné žlutých pampelišek...Nádhera.
V domečku se topí jen dřevem a když se pěkně naskládá, může se podařit i pěkná fotka.
V domečku se topí jen dřevem a když se pěkně naskládá, může se podařit i pěkná fotka.
Druhý den ráno jsme vyrazili okolo Krimmelských vodopádů na Gerlos. Vodopády byly vidět, ale ze silnice to není žádný zážitek. My jsme k nim nešli a spokojili se s informačními tabulemi na jedné z mnoha vyhlídek.
Druhý den ráno jsme vyrazili okolo Krimmelských vodopádů na Gerlos. Vodopády byly vidět, ale ze silnice to není žádný zážitek. My jsme k nim nešli a spokojili se s informačními tabulemi na jedné z mnoha vyhlídek.
Cesta vedla nahoru do sedla Gerlos a dál směrem zillertalskému údolí. Tady jsem si nechal kolegy trochu ujet a hledal správné místo pro co nejlepší záběr. Je to jedna z nejhezčích a největších lyžařských oblastí Rakouska a z Gerlosu se dnes na lyžích dá dojet až na Hintertux.
Cesta vedla nahoru do sedla Gerlos a dál směrem zillertalskému údolí. Tady jsem si nechal kolegy trochu ujet a hledal správné místo pro co nejlepší záběr. Je to jedna z nejhezčích a největších lyžařských oblastí Rakouska a z Gerlosu se dnes na lyžích dá dojet až na Hintertux.
Reklama na ubytování. Ale místo té staré vraždy, tam mohli instalovat něco hezčího. Třeba nějakou švédku...
Reklama na ubytování. Ale místo té staré vraždy, tam mohli instalovat něco hezčího. Třeba nějakou švédku...
Za Innsbruckem jsme pokračovali dál západním směrem jižně od dálnice na Bregenz. Pro všechny v podstatě neznámá oblast se ukázala jako moc zajímavá. Perfektní silnice se zařezávala do skal a vinula se údolím jako had. Střídali jsme svižnou jízdu s pomalým couráním a vychutnáváním okolních stále ještě zasněžených hor.
Za Innsbruckem jsme pokračovali dál západním směrem jižně od dálnice na Bregenz. Pro všechny v podstatě neznámá oblast se ukázala jako moc zajímavá. Perfektní silnice se zařezávala do skal a vinula se údolím jako had. Střídali jsme svižnou jízdu s pomalým couráním a vychutnáváním okolních stále ještě zasněžených hor.
Nejvyšším bodem tohoto úseku je sedlo Kuhltai ve výšce 2020 m.n.m. Lyžařská sezona už skončila, čerstvé stopy na sněhu svědčily o tom, že skialpinisté a snowborďáci to ještě zabalit nehodlají.
Nejvyšším bodem tohoto úseku je sedlo Kuhltai ve výšce 2020 m.n.m. Lyžařská sezona už skončila, čerstvé stopy na sněhu svědčily o tom, že skialpinisté a snowborďáci to ještě zabalit nehodlají.
Z Kuhtalu jsme sjeli dolů do Otztalského údolí a protože lyžařská střediska v okolé Soldenu, Hochgurglu a Obergurglu ukončila sezonu 6.5.2008 pokračovali přes hory dál směrem na Pitztal a na zažátku pitztalského údolí odbočili a zamířili do vrcholu dnešnho dne - Kaunertalu.
Z Kuhtalu jsme sjeli dolů do Otztalského údolí a protože lyžařská střediska v okolé Soldenu, Hochgurglu a Obergurglu ukončila sezonu 6.5.2008 pokračovali přes hory dál směrem na Pitztal a na zažátku pitztalského údolí odbočili a zamířili do vrcholu dnešnho dne - Kaunertalu.
Kousek za vesnicí Feichten nás přivítala mýtná brána a po zaplacení 10 Euro jsme pokračovali vyhlídkovou silnicí dál. Výhledy nahoru se střídaly s pohledy zpátky do údolí a se zastávkami u vodopádů plněnými vodou z tajícího sněhu.
Kousek za vesnicí Feichten nás přivítala mýtná brána a po zaplacení 10 Euro jsme pokračovali vyhlídkovou silnicí dál. Výhledy nahoru se střídaly s pohledy zpátky do údolí a se zastávkami u vodopádů plněnými vodou z tajícího sněhu.
Hřející slunce občas uvolní masy sněhu, které se pak sesunou dolu do údolí a nabalí s sebou i spoustu prachu a kamení a nezastaví se ani před cestou. To pak musí přijet fréza a vyřezat místy i pět netrů vysoký průsek, aby se cesta opět stala sjízdnou.
Hřející slunce občas uvolní masy sněhu, které se pak sesunou dolu do údolí a nabalí s sebou i spoustu prachu a kamení a nezastaví se ani před cestou. To pak musí přijet fréza a vyřezat místy i pět netrů vysoký průsek, aby se cesta opět stala sjízdnou.
Silnice vystoupá až k přehradní hrázi umělého jezera Gepatsch Stausee, kde se rozděluje. Cesta na levé straně byla pro laviny uzavřena a my pokračovali přes hráz pravou stranou. Jezero je dlouhé několik asi 5 km a stále ještě pokryté ledem. Toto je pohled z horní části, kde je napájenou vodou z ledovců.
Silnice vystoupá až k přehradní hrázi umělého jezera Gepatsch Stausee, kde se rozděluje. Cesta na levé straně byla pro laviny uzavřena a my pokračovali přes hráz pravou stranou. Jezero je dlouhé několik asi 5 km a stále ještě pokryté ledem. Toto je pohled z horní části, kde je napájenou vodou z ledovců.
Při jednom pokusu o foto u vysoké hradby sněhu mě to málem zasypalo. Na nic jsem nečekal a raději popojel o pár metrů dál. Efekt sice už není takový, jako když se motorka krčila pod obrovským sněhovým převisem, ale aspoň jsem tam nezůstal zasypaný až do jara :-)
Při jednom pokusu o foto u vysoké hradby sněhu mě to málem zasypalo. Na nic jsem nečekal a raději popojel o pár metrů dál. Efekt sice už není takový, jako když se motorka krčila pod obrovským sněhovým převisem, ale aspoň jsem tam nezůstal zasypaný až do jara :-)
Horní parkovištem u ledovce ve výšce 2750 m.n.m. bylo slušně zaplněné a velká část aut měla české značky. Vzhledem k značnému množství sněhu jsem ani nečekal, že se dostaneme tak vysoko.
Horní parkovištem u ledovce ve výšce 2750 m.n.m. bylo slušně zaplněné a velká část aut měla české značky. Vzhledem k značnému množství sněhu jsem ani nečekal, že se dostaneme tak vysoko.
Kamarádi šli obědvat a lenošit na sluníčku, já si zvolil lyžování. Snowboard a boty za 14 euro to vyřešily a já mohl sjet po modré sjezdovce dolů ke stanici lanovky ve výšce 2150 m.n.m.
Kamarádi šli obědvat a lenošit na sluníčku, já si zvolil lyžování. Snowboard a boty za 14 euro to vyřešily a já mohl sjet po modré sjezdovce dolů ke stanici lanovky ve výšce 2150 m.n.m.
Skipas od 13 hodin za 19 Euro byl jasnou volbou a v zápětí už jsem se vezl čtyřsedačkou nahoru a kochal se a kochal.
Skipas od 13 hodin za 19 Euro byl jasnou volbou a v zápětí už jsem se vezl čtyřsedačkou nahoru a kochal se a kochal.
<p>Kaunertalský ledovec je sevřený ze tří stran a orientovaný severním směrem. Je posledním z řady tyrollských ledovců a tedy pro čechy nejdál. Blíže to máme na Stubai, Tux, Solden, Pitztal...vlastně úplně všude.</p>

Kaunertalský ledovec je sevřený ze tří stran a orientovaný severním směrem. Je posledním z řady tyrollských ledovců a tedy pro čechy nejdál. Blíže to máme na Stubai, Tux, Solden, Pitztal...vlastně úplně všude.

<p>Vybavení lyžařského areálu je poměrně jednoduché - jedna čtyřsedačka a asi osm vleků. pkladna je součástí bistra a kdybych se nezeptal, snad bych ji ani nenašel.&nbsp;U ledovce je vybudována restaurace s terasou a dalším zázemím.</p>

Vybavení lyžařského areálu je poměrně jednoduché - jedna čtyřsedačka a asi osm vleků. pkladna je součástí bistra a kdybych se nezeptal, snad bych ji ani nenašel. U ledovce je vybudována restaurace s terasou a dalším zázemím.

<p>Za dvě hodiny silně intenzivního lyžování se mi nepodařilo projet všechny sjezdovky. Poprvé jsem se setkal s tím, že na svazích bylo více snowbordistů než lyžařů. Někde jsem četl, že je to ráj&nbsp; vyznavačů jednoho prkna a asi to tak bude. Ještě, že jsem si půjčil to prkno!</p>

Za dvě hodiny silně intenzivního lyžování se mi nepodařilo projet všechny sjezdovky. Poprvé jsem se setkal s tím, že na svazích bylo více snowbordistů než lyžařů. Někde jsem četl, že je to ráj  vyznavačů jednoho prkna a asi to tak bude. Ještě, že jsem si půjčil to prkno!

V závěru dne jsem na svahu zůstal úplně sám. Přesto jsem na některých sjezdovkách mohl spočítat stopy, které tam za celý den lyžaři a prknaři udělali a na míste neporušeném manžestru přidat svou vlastní. K tomu jsem několikrát zabrousil do volného terénu mimo sjezdovku užít si taky trochu freerajdu:-). Tolik tam bylo lidí!!! Ti co lyžovali od rána to zabalili a mě ze svahu vyhnaly rolby, které začaly upravovat sjezdovky.
V závěru dne jsem na svahu zůstal úplně sám. Přesto jsem na některých sjezdovkách mohl spočítat stopy, které tam za celý den lyžaři a prknaři udělali a na míste neporušeném manžestru přidat svou vlastní. K tomu jsem několikrát zabrousil do volného terénu mimo sjezdovku užít si taky trochu freerajdu:-). Tolik tam bylo lidí!!! Ti co lyžovali od rána to zabalili a mě ze svahu vyhnaly rolby, které začaly upravovat sjezdovky.
<p>Z plánované hodiny byly dvě hodiny intezivního lyžování, což kamarádi nevydrželi a vydali se dolu do údolí ještě dříve, než jsem stačil vrátit prkno. Cestu dolů jsem si aspon náležitě vychutnal a přidal ještě několik záběrů.</p>

Z plánované hodiny byly dvě hodiny intezivního lyžování, což kamarádi nevydrželi a vydali se dolu do údolí ještě dříve, než jsem stačil vrátit prkno. Cestu dolů jsem si aspon náležitě vychutnal a přidal ještě několik záběrů.

Spodní stanice lanovky ve výšce 2150 m.n.m.

Spodní stanice lanovky ve výšce 2150 m.n.m.

Cestou dolů mě díky častým zastávkám předjeli úplně všichni - auta, motorky i cyklisté. Ale to je ta fantastická výhoda motorky, že může zastavit prakticky všude, fotit nebo se jen tak kochat...

Nad jezerem

Nad jezerem

Jedna z posledních fotek a pak už jsem spěchal dohnat nervozní motorkáře. Čekali na mě u mýtné brány a pak už jsme  pokračovali společně. Bylo teprve půl čtvrté, na základnu nějakých 250 km a tak jsem je přesvědčil na menší zajížďku do Německa.
Neue Schwangau

Neue Schwangau

Byl pátek odpoledne a na hlavním tahu Rakousko - Německo to bylo znát. Vypadalo to, jakoby všichni němci jeli na víkend do Rakouska a rakušáci zase opačně. Vytrpěli jsme takto asi 40 km, oddechli se až u vyhlídky pod Zugspitze. Před tím se nám podařilo těsně minout odbočku na Imst a mířili jsme na východ podél innsbrucké dálnice, která se ztrácela v tunelech. Obrat o 180 stupňů se povedl asi po 20 km a přes Mieming jsme se dostali do správného směru.Přes Fussen jsme dojeli až tam, kam jsme plánovali - k zámkům ve Schwangau

Neuschwanstein

Neuschwanstein

Našli jsme i "pohádkový" zámek Ludvíka II, doteraz známý jen z kýčovitých fotografií. Faktem ovšem je, že zámek je krásný i ve skutečnosti. Čas ani chuť na prohlídku nebyly a tak jsem se spokojili jen s fotkou v podvečerním slunci. Tady by to chtělo určitě více času a prohlídka celé oblasti by určitě stála za to. Snad někdy příště...
Skitlupa

Skitlupa

Sobota ráno, snídaně a odjezd na Kaprun. Děsil jsem se toho, kolik tam bude lidí - hlavně čechů, slováků a poláků. Naštěstí se obavy nepotvrdily a většina lyžařů už sezonu ukončila. A udělali dobře, aspoň jsme se nemuseli mačkat na svahu, stačilo to jen na lanovce.
Kaprun

Kaprun

Obloha modrá, sjezdovky vyžehlené a liduprázdné, to zase bude den...
<p>Už jsem nevěděl, jestli to fotit nebo nebo ne. Vše bylo tak dokonalé, až to začínala být trochu nuda. Dokonalá byla i cena - 37 Euro za skipas a 38 Euro za půjčení prkna bot (lyže byly stejně drahé) - téměř 3x více něž včera na Kaunertalu!!! No nekupte to!</p>

Už jsem nevěděl, jestli to fotit nebo nebo ne. Vše bylo tak dokonalé, až to začínala být trochu nuda. Dokonalá byla i cena - 37 Euro za skipas a 38 Euro za půjčení prkna bot (lyže byly stejně drahé) - téměř 3x více něž včera na Kaunertalu!!! No nekupte to!

Mira

Mira

Jedna z mála věcí, která přinesla více vzruchu, byl starý vlekař, který snowboardisty nutil k tomu, aby si odepínali z vázání zadní nohu. Když někdo neposlechl (stejně jako já), ten starý kokot  zastavil vlek, tvářil se jak p... a čekal, dokud si to vázání opravdu nepovolí (stejně jako já). Pak to teda pustil a prknaři si po pár metrech od dědka vázání za jízdy zase zapínali (stejně jako já).

Tak si uvědomuju, že těch vrušení bylo vlastně více...:-))
Tak si uvědomuju, že těch vrušení bylo vlastně více...:-))
Samozřejmě, že je to čaj. S citronem....asi třetí v pořadí. Nějak mě přecházela chuť na lyžování a u "čaje" bych klidně zůstal.
Samozřejmě, že je to čaj. S citronem....asi třetí v pořadí. Nějak mě přecházela chuť na lyžování a u "čaje" bych klidně zůstal.
Po polední siestě jsme "vagonem" vyjeli po Kitzsteinhorn a viděli úplně všechno.
Po polední siestě jsme "vagonem" vyjeli po Kitzsteinhorn a viděli úplně všechno.
Na neupravené černé sjezdovce jsem se na prkně extra necítil, ale slanil jsem to.
Na neupravené černé sjezdovce jsem se na prkně extra necítil, ale slanil jsem to.
Zell am See

Zell am See

Hlad je sviňa a zastavili jsme u první hospody se zahrádkou. Špargla, gulášovka a pangacius. K tomu pivo frí. A výhled na ledovec v ceně posezení.
Konigsee

Konigsee

Po lyžování jsme zamířili přes Saafelden do NP Berchtesgaden a po deutsche Alpen Strasse k Hintersee a Konigsee.
Podvečerní protislunce už moc šancí na pěkné fotky nedávalo. Vodní doprava to taky už zabalila, kamarádi sedli do hospody a na záchodová prkýnka a já se vydal na krátkou tůru.
Podvečerní protislunce už moc šancí na pěkné fotky nedávalo. Vodní doprava to taky už zabalila, kamarádi sedli do hospody a na záchodová prkýnka a já se vydal na krátkou tůru.
Konigsee

Konigsee

Nakonec se podařilo najít i pěkné vyhlídky a pokochat se výhledem na nejhlubší rakouské "fjordové" jezero. Přístup k vodě je na většině míst komplikovaný, vlastně spíše nemožný, protože břehy tvoří převážně skály, padající kolmo dolů do jezera.
Tam někde na pravé straně seděli na zahrádce a chlastali kafe. A já se vracel z procházky v motorkářských botách a kalhotách, zpocený až na řiti...
Tam někde na pravé straně seděli na zahrádce a chlastali kafe. A já se vracel z procházky v motorkářských botách a kalhotách, zpocený až na řiti...
Orlí hnízdo

Orlí hnízdo

Odpočatí jsme objeli a z několika stran vyfotili i Hitlerovo "Orlí hnízdo" na vrcholu Kehlstein. Nahoru jsme nešli, už bylo moc pozdě a mně stačil trek kolem jezera. Ostatní se na to netvářili už vůbec a těšili se na večerní hodnocení uplynulého dne.Opět jen musím konstatovat, že se jedná o krásnou oblast, která stojí za vícedenní návštěvu a podrobnější prozkoumání.
Wolfgangsee

Wolfgangsee

Čtvrtý den jsme naplánovali cestu kolem salzburgských jezer. Částečně po německé alpenstrasse, částečně po místních ani ne "okresních" silničkách s asfaltovým povrchem, který by mohly české dálnice závidět jsme se dostali z prvnímu z nich - Fuchslsee a pokračovali dále k Wolfgangsee

Mondsee

Mondsee

V Alpách a v Rakousku jsem už byl tolikrát, že to ani spočítat nedokážu. Vždycky si myslím, že už mám všechno pěkné projeto a shlédnuto, ale vždycky se utvrdím v tom, že to není pravda. Příroda je tam prostě úžasná, barevné kombinace modrých jezer a oblohy se svěží jarní zelenou a bílými štíty hor, všude čisto a upraveno, treky, cyklostezky, spousta atrakcí a zajímavostí. Ideální dovolená pro ty, kteří neradi sedí na prdeli na jednom místě.

Attersee

Attersee

Poslední fotka, už mě to nebavilo.  Dál už jsem se jen díval a ukládal do paměti. A taky plánoval, že až se sem příště vrátím, musím se podívat ještě na to a na toto. Jenže kdy já se sem zase dostanu, když je tolik míst, kde jsem ještě nebyl:-))?  Uvidíme.


Teď mi zbývá jen konstatovat, že to byl vynikající prodloužený víkend, kdy vyšlo úplně všechno a mohli jsme si připsat další 2500  motorkářských kilometrů bez nehody a jakýchkoli nepříjemností. Tak kluci dík, že jste to vydrželi a ahoj zase někdy příště :-)...

13.05.2008 18:47:42
motopospa
Sněhové zprávy

Sněhové zprávy

Co Vás zaujalo?

Motorky a cestování (3819 | 26%)
Hory a lyže (3698 | 25%)
Vodní radovánky (3591 | 25%)
Od všeckého kósek (3525 | 24%)
Jména osob figurujících na těchto webových stránkách jsou pravdivá. Každá osoba může mít více jmen, názvů, přezdívek, ale vždy se jedná o stále stejného jedince. Počet dětí, rodinný stav a hmotné statky každého jedince nemusí odpovídat současnému stavu. Pokud jsem někoho napadl a urazil či jinak poškodil na těle, duši nebo majetku, tímto se mu omlouvám, ale stejně bych to udělal znovu a rád.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one